Směrem na východ leží mnoho starých národů Říší, včetně Východního vnitrozemí – civilizací umístěných ve středu kontinentu a tím nejlépe schopným využívat obchodní trasy a přístup k Moři padlých hvězd. Stejně jako na Severu jsou na východě chladné země i oblasti s mírnějším klimatem. Když cestujete dál od Mečového pobřeží, pohybujete se zeměmi, které se příliš neliší od vašich vlastních, až po země tak odlišné, že by mohly existovat na jiných kontinentech nebo světech – přičemž pár jich tam skutečně bylo.

Aglarond

Velký poloostrov Aglarond vyčnívá do Vnitřního moře a moře a hvozdy Juirského lesa hodně definují charakter národa. Aglarond, říše lidí žijících v harmonii se svými elfími a půlelfími sousedy, byla po celá staletí nepřítelem Thaye, a to částečně i díky povaze dřívější vládkyně Simbuly. Státu nyní vládne Rada simbarchů, která ustoupila od otevřeného nepřátelství s Thayí. S obnovou Tkaniva probíhají změny na politické scéně a ozývají se hlasy pro nezávislost elfů v rámci státu, takže je nejasné jakým druhem místa Aglarond příští generace bude, mimo toho, že se realizuje jeho potenciál pro velké změny.

Cormyr

Pro většinu lidu z centrálního Faerûnu je pojem lidského království neoddělitelně spojen s Cormyrem. Cormyr je silná říše podporovaná loajální armádou (Purpurovými draky), skupinou magických obránců a vyšetřovatelů (dále jen Váleční čarodějové) a četnou bohatou a vlivnou šlechtou.

Cormyřané jsou právem hrdí na svou vlast, a jdou do krajnosti, aby ji a její čest ochránili. V Lesním království přesto není nouze o nebezpečí, ať už od pletichářských, zrádných šlechticů, nestvůr z Hulackého hvozdu nebo Kamenin, či nějaké starověké, tajemné magie. Cormyr je rozmanitý, ale rozhodně není nudný.

Více informací v samostatném článku.

Impiltur

Do Impilturu, vystupujícího z vod moře Padlých hvězd, se začíná navracet něco z bohatství a vlivu, což mezi lidem vede k šeptandě, že povstane ztracený král prastarého rodu, pozvedne Impiltur z jeho utrpení a učiní z něj opět velký národ, kterým kdysi byl.

Impiltur je státem lidí se skupinkami trpaslíků a půlčíků. Tam, kde kdysi z trůnu vládl sjednocenému království starý královský rod, nyní zasedá Velká rada a snaží se bojovat proti přítomnosti démonů a uctívačům démonům uvnitř hranic státu.

Kesenta

Kesenta není skutečným národem, ale skupinou městských států provázaných kulturou a vzájemnou obranou. Každé město má své vlastní hrdiny, uctívá své vlastní gladiátorské šampiony a tráví stejně času urážením a soupeřením s ostatními městy jako jakoukoliv jinou činností. Ve městě Lutcheq převládá uctívání bizarního božstva známého jako Entropie, zatímco Erebu vládne nejnovější inkarnace rudého draka známého jako Tchazzar Nehynoucí. Heptios má největší knihovnu v Kesentě a je centrem vzdělávání, kam se všichni šlechtici snaží posílat své děti do učení. Městem pohrdá lid Akanaxu, jehož vojenské pohrdání „tlustými filozofy“ z Heptia je obecně známé. Toreus vítá všechny návštěvníky, a to i z těch zemí, kterými pohrdá nebo kterým nedůvěřuje, a za cizí mince tam lze koupit téměř cokoliv. Vznášející se město Vzuchokvap stále ještě nějak létá a jeho základna nespadla jako ostatní, když Rozervání skončilo.

Ledové země

Státy Damara, Narfel, Sossal a Vaasa, většině faerûnských známé jako Ledové země, se rozkládají nedaleko Velkého ledovce v severovýchodní mrazivé pustině. Jen málo lidí mimo region zajímá, co se zde děje, s výjimkou bezprostředních sousedů, kteří se obávají znovuzrození prastarého zla v této oblasti – ačkoliv se nebojí tolik, aby udělali něco většího než je vyslání jedné či dvou skupin dobrodruhů prověřit oblast.

V Damaře sedí na trůně dynastie Drakozhoubů samozvaný král Jarin Mrazoplášť, zatímco jeho lid si stěžuje na tyranii a rostoucí hrozbu démonů po celé zemi. V Narfelu zkušení jezdci a lučištníci loví, pořádají nájezdy a postupně obnovují své dědictví velkého národa mágů, který jednal s ďábly. Černokněžní rytíři z Vaasy hrozí, že prolomí hranice státu a napadnou Damaru nebo Měsíční moře, nebo obojí, přičemž někteří členové podezřívavě sledují zlověstně tichý Hrůzný hrad a možná plánují další výpravu na toto místo. Malý stát Sossal obchoduje se svými sousedy, ale na okolním světě se podílí jen málo.

Měsíční moře

Břehy Měsíčního moře jsou už dlouho domovem měst, která se rychle rozrůstají, opírajíc se o prudký obchod a shromážděné mocné žoldáky pod svými prapory, jen aby se nadměrně zatížila a padla – někdy postupně vlivem času a někdy padla prudce jako kámen z nebe.

Nyní, když Netheril a Myth Drannor padly, tyto dvě velmoci již neovlivňují Měsíční moře, a umožnily tak městu Dálnovrch expandovat na jih a Mulmasteru opětovné uctívání Bana. Flan, Tešetín, Tentie a Vonlar – všechno města Měsíčního moře, kde soupeřily o vliv mocnější hráči – nyní pracují na nalezení vlastní identity dřív, než je jedno po druhém spolyká nekontrolovaná nebo zlovolná říše.

Tato oblast je také domovem zřícenin Havraní citadely a Zentilské Tvrze, bývalých pevností Zentarimu, kde Černá síť příležitostně projevuje snahu o jejich obnovení.

Mulhorand

Mulhorad je prastaré impéium, na jih pod Thayaem a na východ od Dorady. Velmi si tam cení své bohy a staví jim nádherné monumenty v poušti. Je to také jediný národ na Faerunu, co tieflingy uctívá a považuje je za ztělesnění bohů, i když ne nutně těch hodných.

Mulhoradší původně přišli ze Země, když impérium Imaskarů potřebovalo otroky do války. Přivolali tedy prastaré egypťany, kteří se zde uchytli a časem proti svým pánům vzbouřili. Je to ale už tak dávno, že nikdo si Zemi už nepamatuje.

Mor Kouzel Mulhorad zničil a na jeho místě vyrostl Vznešený Imaskar, který mulhoradské opět zotročil.

Rašemen

Drsná chladná země, plná tvrdého lidu, to je silně tradicionalistický stát Rašemen. Vládne mu Železný lord Mangan Uruk, který hovoří za moc za trůnem: za Wychlaran, společenství maskovaných čarodějnic, které určují směřování Rašemenu. Tyto čarodějnice vládnou velkou mocí svázanou se zemí a její magií a chrání proti zlým vílám a pomstychtivým duchům. Pár mužských sesilatelů, známých jako Prastaří, vytváří magické předměty a tká mystické rituály pro čarodějnice. Rašemenské čarodějnice uctívají Trojici, triumvirát bohyní zvaných Bala (Matka nory), Keliara (Lesní panna) a Skrytá. V průběhu staletí učenci z jiných zemích uvažovali nad tím, že tyto bohyně by mohly být ztvárnění Šántí, Mieliky a Mystry.

Zdejší válečníci jsou divoká, stoická cháska, známá pro svou sílu, vytrvalost a houževnatost v boji. Rašemové jsou dlouholetými nepřáteli Thaye a často zmařili její ambice vládnout Faerûnu. Jen máloco potěší rašemenského válečníka víc, než mít příležitost stít Rudého mága v boji.

Sembie

Ekonomická velmoc, která byla v nedávné době obsazena Stínem. Jejich vztahy s okolím jsou historicky velmi dobré, proto mnoho okolních států mrzí současně probíhající válka.

Před tím, než Netheril prohlásil Sembii za vazalský stát, byla práce žoldnéřů a dobrodruhů populární obživou mezi Sembiany, kteří neměli rodiny, které by živili. Nyní je ještě populárnější, zvláště mezi válečnými veterány, kteří jsou lépe vycvičeni než jejich předchůdci. Několik méně svědomitějších sembijských vojáků se dalo na lupičství, čímž poskytlo dalším Sembianům více příležitostí pracovat jako stráže.

Sembie je primárně národem obchodníků a mnozí z nich proto emigrovali do okolních států, kde obchodují pod jiným jménem.

Thay

Thayi, po celá staletí jednomu z největších soustředění magické moci ve Faerûnu, vládne starověký kostěj Szass Tam, společně s národní Zurkilskou radou v nemilosrdné magokracií. Vůli rady vykonávají místní tarchioni a byrokraté, díky čemuž se vládnoucí Rudí mágové mohli zaměřit na magická studia a mnohem důležitější mystické záležitosti.

Po určitou dobu neměli živí mágové naději na mocenský postup v Thayi: Szass Tam upřednostňoval nemrtvost jako existenci s nekonečnými možnostmi a brzdil ty, kdo nesouhlasili s touto filozofií. Nicméně nedávné bitvy s démonem Eltabem podnítily Szasse Tama, aby toto omezení uvolnil – a živí tak nyní mají v rámci Rudých mágů naději na postup, i když tato naděje je pouze na postup na vyšší pozici v kádru Tamových služebníků.

Více informací v samostatném článku.

Thesk

Připomínky století staré války s Tuiganskou hordou jsou v Thesku stále patrné ve velké rozmanitosti zdejších obyvatel, zvláště pak u půlorčích potomků žoldáků, kteří bojovali v tomto velkém konfliktu.

Thesk je mnohým znám jako Brána východu, protože je západním koncem Zlaté cesty procházející přes Zemi hordy do Kara-Turu. Protože je jejich město jakousi křižovatkou mezi Faerûnem a východem, není žádným překvapením, že Theskané nesoudí cizince zbrkle a nerozčílí se z návštěvníků, kteří mají podivné způsoby řeči nebo chování. Lidé z Thesku jednoduše obchodují s každým, dokonce i s blízkými orky a gobliny, kteří jsou ochotni přijít v míru. Nicméně to nejsou blázni a nemají shovívavost s násilnickými či nájezdnickými humanoidy všech typů.

Turmiš

Na jižním pobřeží Moře padlých hvězd leží Turmiš, národ kupeckých měst, ovládaný Shromážděním hvězd, ve kterém jsou v rámci parlamentní demokracie zástupci z každého z měst. Poté, co se po pohromě před dvaceti lety (Mor Kouzel) oblast hodně zmenšila, začal se Turmiš v současné době těšit obnově svého bohatství, jak se po vynoření z vod Vnitřního moře navrátily některé aktivity ztracené při povodni. Turmiš je rodištěm Smaragdové enklávy, která hrdě přijímá zásluhy za znovuzrození turmišského zemědělství, zastavení dešťů, které před několika lety sužovaly oblast, a návrat boha Lathandera.

Tymanther

Tymanther je zajímavý národ, protože není z tohoto světa. Mor Kouzel pohltil značný část Untheru, říše velice podobné Mulhoradu a na jeho místo nalepil právě Tymanther, království dračích humanoidů.

Oba národy jsou teď spolu ve válce. Unther je velice bohatý, ale přišel o drtivou většinu své země. A drakorození jsou silní, čestní a velice schopní válečníci. Prozatím se neví, kdo válku vyhraje.

Někteří z tymantherských drakorozených se rozšířili po Faerûnu a získali si pověst schopných, vysoce ceněných žoldnéřů.

Údolní země

Lidé, kteří nazývají Údolí domovem, nechtějí nic víc než klidný život nerušený zájmy větších národů. Jsou velmi hrdí na své pokojné soužití s elfy z Cormanthoru a na svou schopnost udržet si soběstačnost a autonomii, navzdory tomu, že jejich vlast v nedávných konfliktech sloužila pro Cormyr, Netheril, Sembii a Myth Drannor jako bojiště.

Údolňané nedůvěřují každému, kdo se není ochoten obětovat pro společné dobro, ale ti, kdo odvádí dobré dílo – ať v obraně či práci – jsou přijímáni jako rovní a mají nárok na podíl z odměny za svou dřinu.

Západní brána

Chmurné město Západní Brána není romantické místo, ale pokud někdo hledá práci ve stínech nebo chce někoho takového najmout, nenajde na Faerûnu lepší místo.

Některými lidmi ve Faerûnu je Západní Brána považována za předzvěst případného osudu míst jako je Amn a Sembie, kde peníze převládají nad čímkoli jiným. Jako v mnoha takových místech je v Západní Bráně něčí morální rozhled méně důležitý než postoj k úplatkářství. Blízkost města ke Cormyru z něj činí živnou půdu pro nepřátele tohoto národa, včetně Ohnivých nožů, cechu zlodějů a vrahů, kteří naivně předstírají, že neexistují.

Země Hordy

Tato země, dříve známá jako Nekonečná pustina, získala mezi faerûnskými nové jméno, stylizované po ohromné Tuiganské hordě, která před více než sto lety s řevem přihnala z východu a vyjela proti Faerûnu. Poté, co byly tyto kmeny poraženy, se někteří z divokých jízdních válečníků, kteří přežili konflikt, spojili a vytvořili malý stát Jamunnahar. Jiní stále lpí na starých způsobech a s lukem a mečem jezdí na svých krátkonohých koních napříč stepí. Odvážní obchodníci stále cestují po Zlaté cestě do Kara-Turu a zpět, ale těch, kteří se z takové cesty vrací, je méně než v minulosti.