Být vítán upřenými pohledy a šepotem, snášet násilí a urážky na ulici, vidět v očích všech nedůvěru a strach: to je osud tieflinga. A aby toho nebylo málo, tieflingové vědí, že to je kvůli paktu, který před generacemi zasáhl do jejich rodokmenu a byl naplněn samotným Asmodeem — vládcem Devíti pekel. Jejich vzhled a povaha nejsou jejich chybou, ale výsledkem pradávného hříchu, za který společně se svými dětmi a dětmi svých dětí navždy ponesou zodpovědnost.

Lorové informace

Pekelný rodokmen

Tieflingové pochází z lidského rodokmene a v nejširším možném smyslu stále vypadají jako lidé. Avšak jejich pekelné dědictví zanechalo zřetelnou stopu na jejich vzhledu. Mají velké rohy, které mohou mít různorodý tvar: někteří mají zakroucené rohy jako beran, jiní mají rovné a dlouhé rohy jako gazela a někteří je mají zahnuté nahoře jako antilopí. Mají tlustý ocas, dlouhý 4 až 5 stop, kterým šlehají nebo jej svíjí kolem nohou, když se naštvou, nebo jsou nervózní. Jejich špičáky jsou ostře špičaté a jejich oči jsou jednobarevné — černé, červené, bílé, stříbrné či zlaté — bez viditelného bělma či zornic. Zbarvení kůže je ve stejném rozsahu jako u lidí, ale zahrnuje také různé odstíny rudé, modré, zelené a dalších. Vlasy, jež jim spadají dolů za rohy, jsou obvykle tmavé, od černé, či hnědé po tmavě zrzavou, modrou či nachovou.

Samostatní a podezíraví

Tieflingové žijí ve skrovných menšinách většinou v lidských městech či velkoměstech, zpravidla v nejhorších čtvrtích, kde vyrůstají spolu s podvodníky, zloději a šéfy zločineckých gangů. Občas žijí mezi ostatními menšinami v enklávách, kde s nimi zachází trochu uctivěji.

Nemají svou vlastní zemi a vědí, že si musí vydobýt ve světě svou vlastní cestu a že musí být silní, aby přežili. Nevěří hned tak někomu, kdo se prohlašuje za jejich přítele, ale když tieflingovi společníci prokážou, že mu věří, naučí se tiefling prokazovat stejnou důvěru jim. A jakmile tiefling někomu důvěřuje, je věrným přítelem či spojencem po celý život.

Vzájemná nedůvěra

Lidé jsou k tieflingům nedůvěřiví. Předpokládají, že jejich ďábelské dědictví poznamenalo jejich osobnost a morálku, nejen vzhled. Obchodníci si dávají bedlivý pozor na své zboží, když tieflingové vejdou do obchodu, městská hlídka může tieflinga nějakou dobu sledovat a demagogové obviňují tieflingy za podivnosti, co se dějí. Ve skutečnosti však jejich rodokmen nijak zvlášť neovlivňuje jejich osobnost. Léta nedůvěry poznamenávají většinu tieflingů a ti různými způsoby reagují. Někteří se chovají podle zkaženého stereotypu, ale jiní jsou ctnostní. Většina si je prostě vědoma, jak na ně lidé reagují. Po vypořádávání se s nedůvěrou během mládí si tiefling často vyvine schopnost překonávat předsudky pomocí šarmu nebo zastrašování.

Tieflingská jména

Tieflingská jména spadají do třech širokých kategorií. Tieflingové narození v jiné kultuře mají obvykle jména podle dané kultury. Někteří mají jména odvozená z ďábelštiny, jež přechází z generace na generaci a odráží jejich ďábelský původ. A někteří mladší tieflingové, kteří se snaží najít své místo ve světě, přijímají jméno, které značí ctnost či jiné pojetí, a pak se snaží toto pojetí ztělesňovat. Pro některé je zvolené jméno šlechetným posláním. Pro jiné je ponurým osudem.

Mužská ďábelská jména: Akmenos, Amnon, Barakas, Damakos, Ekemon, Iados, Kairon, Leucis, Melech, Mordai, Mortos, Pelaios, Skamos, Terai

Ženská ďábelská jména: Akta, Anakis, Bryseis, Criella, Damaia, Ea. Felaia, Kallista, Lerissa, Makaria, Nemeia, Orianna, Rieta

„Ctnostná“ jména: Hudba, Chvalozpěv, Ideál, Mršina, Muka, Naděje, Náhoda, Odhalení, Poezie, Poslání, Prázdnota, Sláva, Smělost, Strach, Úcta, Umění, Únava, Víra, Výtečnost, Zoufalství, Žal

Velmi mnoho tieflingských rodičů postupuje při pojmenovávání podle konvencí kultury, ve které se jejich potomci narodili, jako například používání lidských jmen, pokud žijí v lidském osídlení (aby více vypadali jako „normální“ občané). Jiní dávají jména odvozená z ďábelštiny, která si předávají od pradávna.

Navíc někteří faerunští tieflingové používají jména vycházející z jazyků kultur, kde jsou relativně běžní a obvykle přijímaní, jako v Kalimšanu a Mulhorandu, která zní lidu Severu a Mečového pobřeží cizokrajně.

Al-Khem a Beni-Asmodaj jsou dvě obvyklá příjmení kalimšanských tieflingů, které spolu se jmény jako Haroun, Ishaq, a Nizam (muži) nebo Hania, Rašá a Zár (ženy) prozrazují rasové dědictví.

Mulhorandská příjmení, které začínají „Sia“ nebo „Zia“ následované jménem boha, naznačují nositele božské pokrevní linie, jako je například Zianhur a Siasobek. Jména, která jsou obvykle k vidění u mulhorandských tieflingů jsou Aybtep („rohatý“), Baha- ti („moudrá duše“), Het („kouř“), Kamen („temný“), Katsu („zrozený z hvězd“) a Kohl („temnooký“).

Osamělí věřící

Ačkoli mnoho obyvatel Faerûnu věří, že všichni tieflingové uctívají Asmodea a Pány devíti pekel, pravdou je, že tak činí jen zlomek z nich, nicméně je to dost uctívačů ďáblů – nebo démonů – aby dali zdání pravdy všem fámám a podezřením.

Tieflingové, kteří uctívají jiné bohy než Asmodea, často uctívají božstva, která stráží a pečují o osoby na okraji společnosti, včetně Ilmatera, Masky, Selû- ny, Šar a Tymory. V oblibě mají tieflingové také bohy znalostí, přežití, prohnanosti a válečnictví právě pro tyto vlastnosti. I Bešaba má mezi svými uctívači tieflingy, kteří považují neštěstí svého narození za druh krutého vtipu, který se rozhodli přijmout.

Stejně fascinující jako znepokojivé jsou mezi stoupenci některých náboženství ve Faerûnu příběhy, šířené tieflingy, kteří tvrdí, že měli vizi, v nichž se bohové Faerûnu objevovali v podobě tieflingů. Jednu takovou bytost nazývají „bledá rohatá měsíční bohyně“ (Selûne); jinou pak „temná a ďábelská paní štěstěna „(Tymora) – označení, které jak tieflingové říkají, znamená, že něčí vnější vzhled a pokrevní příbuznost jsou pro bohy méně důležité, než srdce a duše uvnitř.

Asmodeův znak

Během Moru kouzel Asmodeus strávil božskou jiskru Azutha a tím dosáhl božství. Následně Asmodeus se sabatem černokněžníků, Torilskou třináctkou, provedli obřad, v němž arciďábel prohlásil všechny tieflingy na světě za své vlastní a proklel je nošením „Asmodeovy krve“. Tento čin označil všechny tieflingy, bez ohledu na jejich skutečný původ, jako „potomky“ Pána devíti pekel, a změnil je do tvorů připomínajících jejich domnělého předka. Ostatní obyvatelé Faerûnu, znervóznění výskytem těchto ďábelských bytostí, se stali vůči všem tieflingům podezřívaví a ob- čas se k nim staví nepřátelsky.

Nicméně navzdory tomu, v co lidé věří, Asmodeus nemá žádnou skutečnou moc nad svými „dětmi“ a tieflingové dnes jednají ze svobodné vůle – a svéhlavě – pokud ji někdy měli. Někteří se rozhodli sloužit Pánu devíti pekel a jeho plánům, zatímco jiní se spojili s různými ďábelskými frakcemi, nebo vůbec s žádnou a dělají, co mohou, aby raději zůstali mimo pekelnou politiku.

Od rituálu pána pekel uběhly sotva tři dekády. Nedůvěřivost v tieflingy je v plném proudu a mnozí z nich se těžce smiřují s tím, že jim Asmodeus poskvrnil kromě duše i tělo. Tento rituál slouží také jako vysvětlení toho, proč tieflingové nakonec vypadají velice podobně – ačkoliv mají různé odchylky, drží se podoby svého nového “otce” – rohatý, ocasatý čert s kopyty. Nejběžnější jsou i rudí tieflingové, ale není to pravidlo.

Rasa bez domova

Jako pekelní potomci nenazývají tieflingové žádné místo na Faerûnu svým vlastním, ačkoliv některá místa a národy k nim mohou být tolerantnější než většina ostatních.

Na Severu lze nalézt největší populaci tieflingů v Neverwinteru. Vzhledem k Ašmadajům, násilnickému kultu zasvěcenému Asmodeovi aktivnímu ve městě, není ani zde neobvyklá nedůvěra vůči tieflingům, protože jeden nikdy neví, zda je tiefling členem Ašmadajů nebo ho do Neverwinteru přitáhla možnost v metropoli splynout.

I jinde napříč Faerûnem lze najít malé a rozptýlené skupiny tieflingů, zejména v kosmopolitních městech (kde mohou být do jisté míry v anonymitě) a drsných a chudých osadách, které vítají každého, kdo jim může pomoci přežít a prosperovat.

Tieflingové jsou běžní na jihu v Kalimšanu, kde mnozí z nich bojovali jako žoldnéři za džiny a nyní slouží za peníze jiným pánům. Na východě přebývá mnoho tieflingů v Aglarondu – uprchlí otroci z Thaye nebo jejich potomci – a Mulhorandu, kde tieflingové věří, že v sobě nosí krev starých bohů Mulhorandu.

Tieflingové v Údolí

Váš čert se do údolí mohl dostat mnoha způsoby. Nejčastější volby vám zde popíšeme, ale můžete si vymyslet cokoliv – tieflingové nejsou ani tak národ jako mutace, která se může projevit úplně v každé rodině lidí.

Cormyr je lidská bašta civilizace už více než tisíc let. Tieflingové, pokud jsou občany, se nesetkávají s žádnou diskriminací. Alespoň ne ve městě, na vesnici mezi rolníky takové čertovské dítě nemá dlouhého trvání.

Aglarond je stát velice blízko Údolí, na západním břehu vnitrozemního moře. Magokratický národ, který byl po staletí opakovaně obléhán otrokáři z Thaye. Samostatní, nedůvěřiví a s velmi početnou komunitou tieflingů, převážně uprchlími otroky z Thaye. Ideální domovina pro víc magicky (Ale i druidsky, velká část království je vílí les) nakloněné čerty.

Mulhorand je další západní národ. Prastaré království silně inspirováno starým egyptem, které tieflingy uctívá jako bohy. Dobrá volba, pokud nechcete hrát tieflinga co se musel o své místo na světě prát zuby nehty na ulicích.

Hraní tieflinga je volně přístupné. Máte možnost modelu draenei (Tiefling) co má vlastní customizaci v podobě barev a nebo více lidského tieflinga s modelem člověka (míšenec), ke kterému máme připravené různé itemy rohů, barvy kůže a tak podobně.

Herní informace

Obecné informace: