Naše paní stříbrná, Měsíční panna, Bílá paní noci

Selûna se považuje za jedno z nejstarších božstev Faerûnu. Většina lidí na Faerûnu považuje měsíc na obloze za samotnou bohyni shlížející dolů na svět a snášející se světelný prach za její slzy. Je také bohyní hvězd a navigace, stejně jako mateřství a reprodukčního cyklu. Je vnímána jako klidná síla. Často ji uctívají lidské ženy, stejně jako směsice jiných: navigátoři a námořníci, ti, kdo pracují poctivě během noci, ti, kdo hledají ve tmě ochranu, ztracení a pátrající.

O Selûně existuje mnoho příběhů. Hlavní z nich je legenda o bitvě ze začátku času mezi Selûnou a její sestrou Šar. Selûniny slzy, seskupení hvězdných světel, které následují měsíc po obloze, pak měly vzniknout díky radosti či smutku (nebo obojímu) bohyně.

Mléko, symbol mateřství, se používá v mnoha rituálech provozovaných věřícími Selûny, například při transu nebo meditaci. Její následovníci obvykle ven postaví každou noc o úplňku misku mléka.

Pilíře víry

Selune se řídí étosem přijetí a tolerance. Všichni mají být v její víře vítáni a považováni za sobě rovné a kolegům Selune je třeba volně pomáhat, jako by to byli jejich nejdražší přátelé. “Ať Selune vede vaše kroky v noci a přivede je k novému úsvitu”, zní běžné požehnání, které kněží Selune adresují věřícím.

Novicové jsou pověřováni slovy bohyně: “Nechť jsou vítáni všichni, na které dopadá mé světlo, pokud si to přejí. Tak jako stříbrný měsíc ubývá a ubývá, tak ubývá i veškerý život. Důvěřujte mé záři a vězte, že každá láska žijící pod mým světlem pozná mé požehnání. Obraťte se k Měsíci a já budu vaším pravým průvodcem.”

Rituály

Selunitští duchovní vytvářejí ze svých rituálů zcela individuální a jedinečné obřady. Jejich základem jsou tance pod širým nebem a modlitby za svitu měsíce s obětmi mléka a vína, které se během nocí každého úplňku a novoluní nalévají na centrální oltář. Těmto rituálům se často říká noční stébla a její kněží během nich znovu potvrzují svou blízkost k Bílé noční paní a komunikují s ní, kdykoli je to možné.

Nejposvátnějšími rituály Selune jsou Zaříkávání druhého měsíce a Tajemství noci. Zaříkávání Druhého měsíce se provádí pouze během Shieldmeetu. Přivolává Střepy, magické bytosti bohyně, aby plnily příkazy smrtelných duchovních, často k boji s přisluhovači Šar. Střepy si vždy před svým odchodem vezmou jednu smrtelnou kněžku za jednu z nich.

Tajemství noci musí každý kněz vykonat alespoň jednou ročně. Během rituálu Tajemství sesílají selunští kněží určitá tajná kouzla a leží před oltářem Měsíční panny, odkud vzlétají vzhůru a v transu krouží po spirále kolem Měsíce, zatímco prostřednictvím mentálních vizí osobně hovoří se Selunou.

Kněžství

Každodenní aktivity

Kněží Selune tráví čas putováním po Faerunu a oslovují věřící a potenciální uctívače měsíční bohyně, protože Selune lze uctívat kdekoli na povrchu světa. Věštěním si vydělávají nemalé peníze, protože lidé, kteří se snaží číst z hvězd, nikdy nedosahují v předpovědích stejné úspěšnosti jako kněží, kteří mohou Selune vzývat ke skutečnému vedení. Tímto způsobem si Selune neustále získává uctívače z řad těch, kteří hledají radu na noční obloze.

Členové Selunického kněžstva také neohroženě čelí lykantropům a získávají si tak respekt mezi zemědělci a dalšími příslušníky prostého lidu. Na příkaz Paní jsou také štědří při léčení a za přímé uzdravení si často účtují jen velmi málo kromě jídla a teplého místa na spaní. Selune se tak stává stále populárnější a její duchovní jsou odolní, zcestovalí a v praktickém kontaktu s přírodou.

Klerici Měsíční panny jsou vedeni k tomu, aby byli soběstační, skromní, a přesto ve světě co nejvíce uspěli a zároveň zůstali vždy co nejvíce nápomocní a přátelští k osamělým a slušným lidem. Díky této prozíravé politice umožňuje Selune svým duchovním, aby se stali šťastnými, spokojenými a důležitými lidmi, a vidí, že její víra tím neustále získává na moci. Naše Stříbrná paní má sklon být shovívavá ve věcech vyrovnání a dodržování náboženských předpisů. Samostatnost a hledání vlastní, praktické cesty jsou v její víře důležitější než vybíravé detaily, a tak si Selune získává přízeň i mezi výstředníky, dobrodruhy a podivíny všeho druhu, včetně vyděděnců.

Kněžský oděv

Obřadní oděv Selunitů se liší místo od místa. Členové selunitského kléru nosí vše od prostých hnědých hábitů, které doplňují pouze drobné šperky z měsíčních kamenů jako doplněk běžného oděvu, až po bohaté, drahokamy zdobené róby té nejjemnější výroby a nejvznešenější módy s očarovanými oživlými vlečkami a plášti a doprovodnými korunami z měsíčních kamenů.

Ty nejkrásnější lze nalézt v Domě Měsíce ve Waterdeepu, kde velekněžka předsedá rituálům v sukni s širokou obručí a velkým vějířovitým límcem, který se zvedá vzadu u krku. Sukně i límec jsou vyztuženy velrybími kostmi a posázeny trsy perel a dalších drahokamů.

Dobrodružný oděv

Duchovní selunitské církve se v terénu oblékají prakticky podle svého úkolu. V každodenním životě mají tendenci oblékat se módně, ale ne křiklavě. Oblíbenou zbraní seluninských duchovních je palcát s hladkou hlavou zvaný měsíční ruka.