Pavoučí královna

Krutá a vrtošivá Lolth (Také známá jako Lloth) ztělesňuje absolutní zlo drowů. Zlomyslná v jednání s ostatními a bezmilostně brutální v boji s dalšími. Prahne po moci ostatních bohů, s kterými se často pouští do křížku.

Někteří jí považují za šílenou, hlavně proto že královna Podtemna proti sobě často staví své vlastní uctívače v nekonečném a krvavém boji o postavení a moc. Opak je však pravdou, Lolth je stejně tak moudrá, inteligentní a vypočítavá jako krutá. Vždy o pár kroků před svými soupeři, nad kterými spřádá své sítě plánů. Stejně, jako se navzájem požírají nově narození pavouci, i drowové pod jejím velením zabíjí své soky a rivaly. Pro své děti chce jen to nejlepší a co je lepší, než být ten nejsilnější.

Lolth dokáže být ve výjimečných případech laskavá k těm, kteří získají její přízeň. Alespoň dočasně, málokdy její favorit přežije, jakmile jí začne nudit. Největší radost jí působí utrpení, smrt a ničení. Libuje si v trýznění a to jak tělesném, tak duševním. Nic jí nedělá větší radost než sledovat, jak na její příkaz kněžka popravuje svou rodinu v dalším z nesmyslných testů. Její krutost se totiž neomezuje jen na její soupeře, jak drowové k vlastní smůle ví až moc dobře.

Ačkoliv se Lolth může, a dělá to často, zjevit v podobě velké černé vdovy, její skutečná podoba je nádherně krásné drowky.

Královna pavouků je předmětem děsivé legendy mezi většinou obyvatel povrchu a je považována za prakticky synonymum velmi obávaného drowa. Jen málo elfů je dokonce ochotných diskutovat o svém hluboce žijícím příbuzném, natož o temném božstvu, které je z velké části obviňováno z jejich zkaženosti. Pouze drowští duchovní z Eilistraee jsou dokonce ochotni mluvit o Lolth a jejich zuřivost nad jejím zotročením jejich příbuzných převyšuje dokonce i ostatní elfí podrasy. V Underdark je její církev známým zlem, nenáviděným trpaslíky, svirfnebliny a dalšími rasami pro krutost jejích duchovních. Temní elfové, kteří uctívají jiná zlá božstva, stejně jako všichni mužští drowové, kteří jí vzdávají poctu, haní církev Pavoučí královny za její moc – ačkoli by takovou moc uchvátili pro sebe, kdyby mohli.

Královna Pavouků je předmětem děsivých legend na povrchu a je považována za patronku všech drowů, bez výjimky. Jen málo elfů je ochotno o svých prokletých příbuzných mluvit, natož o jejich temné paní, která může za jejich chování. Samotné její jméno je vyslovováno jen šeptem, běda tomu kdo na sebe upoutá její pozornost. Jediná výjimka jsou kněžky Eilistraee, jediné hodné bohyně temných elfů, které tvrdě bojují proti vlivu Lolth. Jejich nenávist k pavoučí královně a zotročení jejich rasy téměř nemá obdoby a to ani mezi ostatními elfy.

Církev Lolth je známé a obávané zlo v celém Podtemnu. Duergaři, svirfneblini ale i další rasy a drowové, kteří uctívají jiné temné bohy, se kněžek Lolth oprávněně obávají.

Pilíře víry

• Strach je stejně silný, jako ocel. Láska a respekt jsou zbytečné emoce, na které se nedá spolehnout
• Všichni drowové, kteří nevěří v Lolth, musí být konvertováni nebo zabiti
• Slabí a vzpurní drowové nezasluhují život
• Všichni zpochybňovači víry musí zemřít
• Muži nebo otroci, kteří neposlechnou rozkazy Lolth nebo jejích kněžek musí být obětováni
• Neloajální věřící musí být popraveni
• Děti musí být vychovány jako věrní uctívači Lolth a každá rodina musí poskytnout bohyni alespoň jednu kněžku
• Arachnidé musí být uctíváni, neb jsou ztělesnění bohyně.

Ačkoliv nejde o oficiální pravidlo, mužští pavouci jsou často jezeni jako delikatesa. Kněžky vás bez pochyb ujistí, že Lolth má ráda jen pavoučice.

Rituály

Kleričky Lolth jsou výhradně ženy, od kterých Lolth vyžaduje pravidelnou poctu a obřady. Velmi často jsou součástí modliteb obětiny, přičemž krev dalších věrných drowů dělá Lolth největší radost. K tomu mají drowky speciální obětní nůž, který se skládá z osmi čepelí v podobě pavoučích noh. 

Každý měsíc, při úplňku, jsou hromadně obětováni elfové z povrhu. Jde o čistou zlomyslnost vůči Sehanine, nenáviděné rivalce Lolth. Rituály jsou obvykle pouze v ženské společnosti, v posvátných a pro veřejnost nepřístupných místnostech. Pokud však kněžky usoudí, že je potřeba připomenout drowům moc Lolth, nemají problém ty nejkrvavější a nejzvrhlejší rituály dělat i před audiencí. 

Pokud je potřeba pomoc Lolth, vždycky je třeba něco obětovat. Tradičně jde o krev věrných drowů a nebo zajmutých nepřátel. Ale občas stačí i drahocené kameny a další vzácné věci.

Tyto předměty se pak pálí v posvěcených miskách, za zpěvu obětní modlitby. Pokud se kněžky chtějí bohyni opravdu zavděčit, mají takových misek osm, reprezentující osm nohou pavouků.

Ty největší rituály se vymykají slovům a jen velice zřídka je spatří někdo jiný, než drowové. 

Obětiny jsou vždy spálené ohněm Lolth. Pokud je však bohyně rozlobená (často), nemá náladu (často), chce jen drowům ublížit (často) a nebo je přítomný podvodník, černo rudé plameny pohltí víc, než jen obětinu, jako například magické předměty, oblečení nebo jiný majetek přítomných.

Často je tento oheň jen mírné (Na Lolth) potrestání a neslouží k ničemu jinému, než ke ztrapnění kněžky. Pokud jde ale přítomný někdo, kdo se za kněžku jen vydává a nebo se jinak snaží bohyni podvést, chytne plamenem i on. Ten ho však nezabije, o to se postarají přítomné kněžky, které od bohyně dostanou jasný příkaz a dostatek moci, aby se o následné zpopelnění postarali ony.

Kontaktovat Lolth ale jinak není vůbec lehké. Odpovídá když se jí zachce a mnohem častěji je ona ta, co inicializuje kontakt s nebožákem, kterého si všimla. Na boha je velice aktivní a neváhá se zapojit do dění v materiální sféře. 

Pokud je zrovna zaneprázdněná, kněžky se dovolají k jejím služebníkům, Yochlolům.

Modlitby

Modlitby jsou ta nejčastější verze uctívání, ačkoliv ne tak úspěšná jako obětina Lolth.

Už malinká drowátka jsou od malička učeny, že se nikdy, za žádných okolností, nesmí prosit Lolth o pomoc. To je chyba, které se elf dopustí tradičně jen jednou.

Modlitby jsou vždy pronesené v elfštině. I když je jejich dialekt běžné řeči vhodný pro běžné rozhovory, uctívání bohyně nesmí být zprzněno slovy, které drowové přijmuli od ostatních ras. 

Drowové sami o sobě také nemají vlastní jazyk, kombinují povrchní elfštinu se slovy z podtemnské obecné. Mají však vlastní a velice rozsáhlou znakovou řeč, kterou v modlitbách často používají.

Drowové se modlí velice často. Před nebezpečnou situací, bojem, jídlem ale i jen před začátkem dalšího běžného dne. Nežádají jí však ani o pomoc, ani o požehnání v nadcházejících těžkých časech. Prosba o pomoc je známka slabosti, urážka bohyně a často končí prokletím a nebo rovnou smrtí, pokud je bohyně zrovna rozladěnější než obvykle.

Místo toho se elfové modlí o příležitost být otestováni, aby mohli ukázat svou sílu a schopnosti. Prosí královnu pavouků, aby všechny úspěchy nového dne byli pro její slávu, v jejím jménu.

Z toho důvodu je úplně nejčastější fráze každé modlitby “Zud’dar uns’aa, Lolth” – Podrob mě zkoušce, Lolth. Mezi další varianty patří “Lolth, zud’dar dos”  (“Lolth, podrob ho zkoušce”) a “Lolth zud’dar udossa” (“Lolth, podrob nás zkoušce”).

Menší obřady

Jednotlivec často provádí menší obřady pokaždé, když dosáhne nějakého osobního vítězství. V takovém případě je veliká hloupost neobětovat Lolth její podíl.

Víc než obyčejné modlitby, tyto obřady často obsahují nějakou symbolickou oběť, jako je víno, spálené bohatství nebo malou část vlastní krve. Obětiny se většinou provádí nad nějakým idolem bohyně, ať už menší oltářky, symboly, obrazy nebo sošky. Obětina je prováděna za dlouhého odříkání pokorné modlitby, kde drow prosí aby Lolth přijala tyto skromné dary a poskytla ještě větší výzvy v následujících dnech.

Oproti modlitbám, které jsou často veřejné, je tato obětina považována za velice osobní věc, která se dělá v soukromí. Jen málo kdy je přítomný další drow.

Větší obřady

Drowové praktikují dva velké obřady pro uctění bohyně. Oba vyžadují větší počet drowů a krvavou oběť.

První je velká ceremonie, která už nikoho nepřekvapí. Drowové se sejdou, často před chrámem nebo velkým oltářem a pozorují procesí kněžek, které modlitbami uctívají bohyni. Obřad končí obětováním zajatce, ale občas i dalších drowů nebo kněžek. Právě krev svých kněžek má Lolth ze všeho nejradši. 

Tato ceremonie se koná zhruba jednou týdně, ale jsou zvykem při každé větší události.

Druhý tradiční obřad je takzvaná Zkouška Lolth. Jde téměř vždy o souboj mezi kněžkami, ale občas i mezi jinými mocnými drowy. Elfové spolu soupeří o to, který z nich je víc hoden v očích bohyně. 

Rituál je často typ boje, ať už se zbraní nebo s magií. Stejně tak často jde ale i souboj myslí, inteligence, znalostí… Občas se Lolth i rozhodne jen ozkoušet, jak moc je kněžka vlastně věrná a neváhá proti ní postavit vlastní příbuzné, druha, oblíbeného otroka, cokoliv, o co kněžka nechce přijít.

Výherkyně získá přízeň Lolth a všemožné dary, ať už podobou kouzel, bohatství, pozice. Poražený, pokud přežije, je v nejlepším případě jen sesazen ze své pozice, mnohem častěji ale končí buď jako mrzák, nebo ho Lolth prokleje do hrůzných dravouků, kombinace drowa a pavouka.

Dravouk nemá ve společnosti drowů místo. Je věčným připomenutím selhání a jeho život je naplněn bolestí. Naštěstí netrvá moc dlouho, často umírají v bojích, do kterých je drowové posílají.

Kněžství

Každodenní aktivity

Kněžka Lolth je vládkyně, soudce, porota i kat. Svou božskou mocí vládne stejně krutě a zlomyslně, jako jejich bohyně. Snaží se jednat tak, jak si Lolth přeje a neváhá použít nelidsky brutálních prostředků, aby k tomu donutili i ostatní.

Konečným cílem téměř každé kněžky je dostat se na výsluní, získat přízeň Lolth a udržet si jí co nejdéle. A ačkoliv pavoučí královna oceňuje zrádnost a krutost, nepohlíží s radostí na kněžku, která vlivem své ješitnosti a osobním problémům přinese porážku nebo hanbu svému rodu, klanu, městu nebo skupině. Její ješitnost má přednost před jejich a i to je jeden z důvodů, proč tak ráda pozoruje jak se Yath snaží rozšifrovat, čím jí dnes mohou naklonit na svou stranu.

Kněžský oděv

Při svých rituálech jsou kněžky často buď nahé, aby před Lolth nemohli nic skrýt, a nebo oděné v černých robách. Podle těch se často dá rozeznat i hodnost a váženost dané kněžky.

Pokud je lemování roby tmavě rudé a nebo fialové, jde o plnohodnotné kněžky. Novicky a akolytky pro změnu nosí buď tmavě fialové, nebo rudou střídanou s černou.

Pro kněžky téměr posvátný kov je platina. Příslušenstvím z platiny, stylizované do pavoučího motivu, dávají najevo své postavení a moc. I ta nejnižší kněžka má však platinovou brož s černým zdobením, který v případě nouze slouží i jako idol Lolth, nad kterým mohou provést osobní obětinu.

Pro kněžky téměr posvátný kov je platina. Příslušenstvím z platiny, stylizované do pavoučího motivu, dávají najevo své postavení a moc. I ta nejnižší kněžka má však platinovou brož s černým zdobením, který v případě nouze slouží i jako idol Lolth, nad kterým mohou provést osobní obětinu.

Dobrodružný oděv

Členky Yathu preferují kroužkové, ale občas i těžké plátové zbroje. Velká část z nich je očarovaná, z mithrilu a nebo z adamantia. Neváhají bránit svou víru jakoukoliv zbraní, co budou mít po ruce, ale zvláštní péči věnují jedům.

I malé zranění může být proti kněžkám a drowům obecně smrtící – jed samotný je často jen uspávací, otrocké jámy už ale přežije jen málokdo.