Plačící bůh, Pán zlomeného skřipce, Ten, který vytrvá

Ilmater je bohem utrpení, mučednictví a vytrvalosti, proslulý svým soucitem a výdrží. Nabízí útěchu a uklidňující slova těm, kdo trpí v bolestech, obětem nebo jsou ve velké tísni. Je ochoten trpět, převzít zátěž ostatních a přijmout cizí bolest. Je bohem utlačovaných a těch, s nimiž je nespravedlivě zacházeno.

Říká se, že kdyby byla ta možnost, vzal by Plačící bůh na sebe veškeré utrpení světa, aby odlehčil ostatním. Vzhledem k tomu, že nemůže, žehná těm, kdo trpí za ostatní, a zmírňuje bolest, když to jde. Mučedníci, kteří zemřou, aby ostatní mohli žít, jsou vždy požehnáni Ilmaterem při posledním odpočinku a pokud si to zvolí, jsou bohem odměněni v posmrtném životě.

Ilmaterovi kněží přijímají nemocné, hladovějící a zraněné a jeho chrámy dávají většinu toho, co získají, na zmírnění utrpení ve světě. Jeho následovníci poskytují útěchu kdykoliv mohou, ale také používají sílu, aby ukončili mučení a utrpení způsobené jinými. Ilmaterovi kněží cestují do míst, kde panují ty nejhorší podmínky, kde slouží potřebám utlačovaných, zesnulých a chudých. Upřednostnili ostatní před sebou samými, sdílejí s nimi vše, co mají a zdůrazňují, že duchovní podstata života je nad hmotnými statky a blahobytem.

Kněží Ilmatera, kteří jsou na výpravě za pomoci ostatním, lze poznat podle jejich chlupatých halen, vest z hrubé kožešiny nošených na holé kůži. Je zakázáno ubližovat těmto kněžím, když plní své povinnosti, jako například když pomáhají zraněným na bojišti. Toto tabu je tak silně zakořeněno mezi lidmi, že i ostatní rasy respektují tento zvyk. Dokonce i orci a skřeti se vyhýbají přímému útoku na mírumilovné kněze Ilmatera tak dlouho, dokud se kněží starají i o jejich padlé bojovníky.

Většina lidí hluboce respektuje práci a oběti Ilmaterovy víry a pokud mohou, snaží se pomoci. Když Ilmaterův chrám vyšle své věrné na pomoc válečným uprchlíkům nebo obětem moru, jejich ochota obětovat svůj blahobyt je výzvou pro obyčejné lidi, aby je podpořili, ať už z inspirace nebo ze studu.

Pilíře víry

Ilmataři se učí, že mají pomáhat všem, kdo trpí, bez ohledu na to, kdo to je, a že skutečně svatí přijímají utrpení druhých. Ilmater jim říká, že pokud budou trpět v jeho jménu, bude jim oporou. Měli by se držet své věci, pokud je správná, bez ohledu na bolest a nebezpečí. Mají se postavit všem tyranům, vzdorovat malým i velkým způsobem a nenechat žádnou nespravedlnost projít bez odporu. Věří, že smysluplná smrt není žádná hanba. Někteří Ilmaterovi stoupenci mají na svět negativní nebo černohumorný pohled a církev je také přijímá. “Dnešek je první den v tom, co ti zbývá ze života” velmi dobře zapadá do ilmaterského dogmatu, ale většina ilmaterů by dodala: “Tak ho dobře prožij”.

Novicové ve víře mají za úkol: “Vytrvejte tváří v tvář bolesti. Uzdravujte nemocné, zraněné a nemocné. Utěšujte umírající, zarmoucené a nemocné. Přijímejte břemena a bolesti druhých. Zastávejte se utlačovaných a nespravedlivě léčených a poskytněte útočiště a laskavou radu osamělým, ztraceným a podminovaným. Věnuj se službě Ilmaterovi a on se postará – hrubé bohatství a získávání všeho kromě léků přenech jiným. Ujmi se úkolů, na které si jiní netroufají.”

Rituály

Ilmataři nemají žádné zvláštní svátky spojené s kalendářem ani žádné jiné svátky. Místo toho se každý den služby řídí každodenními rituály modlitby k Ilmaterovi nejméně šestkrát denně.

Abyste dostali od boha svolení k Odpočinku, což je několikadenní volno od plnění Ilmaterových příkazů, musíte Ilmatera zvlášť požádat. Obvykle o ni kněží žádá, když je emocionálně vyčerpaný, ale někteří kněží dobrodruzi využívají Odpočinku k tomu, aby vykonali věci, které by Ilmater jinak zavrhl. Tento zvyk je zavedenou tradicí, na kterou se někteří vůdci víry spoléhají a posílají své nejlepší bojové duchovní, aby vykonali věci, které církev jinak nedokáže (například tajně odstranit tyrana, místo aby se mu otevřeně postavili).

Nejdůležitějším rituálem Ilmaterské církve je Obrácení: Povinností každého ilmaterského kněze je snažit se přimět umírající, aby se obrátili k Ilmateru pro útěchu a přijali požehnání Zlomeného Boha ještě předtím, než zemřou. S rostoucí úctou k Ilmaterovi, a to i po smrti, roste jeho léčivá moc.

Kněžství

Každodenní aktivity

Ilmatari se dělí o to, co mají, s těmi, kdo to potřebují, a vždy si najdou čas, aby poradili těm, kdo jsou rozrušení, a poskytli uzdravení a něžnou péči zraněným. Mluví za utlačované, vedou ztracené, krmí hladové, poskytují přístřeší bezdomovcům a v každé době sbírají byliny a vyrábějí léky pro případ katastrof. Když se očekává válka a čas to dovolí, shromažďují se Ilmaterovi kněží v plné síle s nosítky, lopatami, stany, dlahami, obvazy na vozíku a vozy s léky a léčivými lektvary, aby ošetřili ty, kteří budou brzy trpět.

Ilmaterští kněží považují život za posvátný a utrpení za svaté, ale nestojí v cestě touhám druhých a neodsuzují je za jejich zvolenou cestu. Ilmatari by například nebránil těžce zraněnému bojovníkovi, aby vstal napůl uzdravený a znovu se vrhl do boje, přičemž by otevřeně usiloval o smrt v boji s nepřítelem. Místo toho by bojovníkovi dobrovolně pomohli tím, že by ho uzdravili natolik, aby byl mobilní a mohl následovat své vlastní přání zkázy tím nejčestnějším způsobem, který je mu dostupný.

Ilmatari pohřbívají mrtvé, léčí nemocné a chudým dávají jídlo, pití a dříví. Objíždějí také bohatší města a osady Faerunu a vybírají peníze na podporu církve. Vzhledem k tomu, že se mnoha lidem osobně dostalo jejich laskavosti v době soužení, lidé všech vyznání stále častěji štědře přispívají církvi Plačícího boha. Jak říká kupec Ashaerond z Westgate: “Když dnes zaplatím za jeden lektvar navíc, může to být zítra ten poslední – ale ten, který je pak potřeba k mému uzdravení.”

Kněžský oděv

Při slavnostních příležitostech nosí llmatari pevnou šedou tuniku, tabard a kalhoty nebo šedé roucho. Na hlavě nosí čepice v šedé (většina duchovních) nebo červené barvě (vyšší kněží). Novicové, kteří ještě nebyli vyznamenáni, nenosí žádné pokrývky hlavy. Symbol Ilmatera se nosí jako spona přes srdce nebo na řetízku na krku a slouží jako svatý symbol. Někteří starší členové víry mají na jedné straně pravého nebo levého oka vytetovanou šedou slzu.

Dobrodružný oděv

V terénu nebo na výpravách se llmatarští kněží oblékají přiměřeně svému poslání a počasí, ale obvykle nosí šedé tabardy zdobené Ilmaterovým symbolem vyšitým na hrudi poblíž levého ramene přes jakýkoli jiný oděv nebo zbroj. Nikdy jim nechybí jejich svaté symboly a brašna s léky, obvazy, masti, dlahami a praky.