Strážce tajemství pod horou, Tichý strážce, Štít hory

Dumathoin je Strážce tajemství pod horou a ukrývá tajemství země, dokud je nenajdou zasloužilí a pilní trpaslíci. Pokládá žíly železa, mědi, zlata, stříbra a mitrálu tam, kde cítí, že budou jeho následovníkům nejlépe prospívat. Dohlíží na bezpečnost horníků všech ras a má zvláštní úlohu ochránce štítových trpaslíků.

Dumathoin vytvořil pro štítové trpaslíky ráj pod horami, když ho Moradin jmenoval jejich ochráncem. Vytvořil přírodní jeskyně velké krásy, poseté bohatými a krásnými nalezišti zářivých kovů a třpytivými výběžky krystalických drahokamů. Rozzlobil se, když trpaslíci začali hory těžit a ničit krásu, kterou stvořil. Dumathoin byl však potěšen, polichocen a trochu i ohromen, když viděl, jaké jemně opracované předměty trpaslíci z vytěžené rudy vyrábějí. Proti ražení tunelů, dolování a sbírání pokladů v podzemí už nic nenamítá.

Tichý strážce se však mračí na neohrabané nebo hrubé řezání skal, které neuhlazuje zeminu, nesleduje přirozené toky a nezvýrazňuje jednotlivé rysy hornin. Ještě méně se mu líbí těžba, která způsobuje propadání jeskyní a záplavy, a otevřeně se zlobí na ty, kdo drancují. Drancovníci jsou v Dumathoinových očích bytosti všech ras, které odnášejí zemské bohatství (jinými slovy na povrch) z nekalých nebo sobeckých důvodů, berou si víc, než je jejich podíl, a zanechávají po sobě suť a další nepořádek.

Dumathoin se přátelí s Gebem, Flandal Ocelovou kůží, Segojanem Vyvolávačem země a dalšími netrpasličími bohy země a kovářství. Dodává nondwarvenským bohům kovářům adamantitovou rudu a občas obchoduje s ostatními bohy (prostřednictvím svých a jejich kněží) také s kovy a rudami.

Dumathoin má jakýsi ne-nepřátelský vztah s Ilsensinem, bohem illithidů. Kromě těsné blízkosti jejich vnějších planárních sfér však přesná povaha tohoto vztahu není ostatním mocnostem známa a mezi stoupenci obou bohů v říších neexistuje žádné takové détente.

Tichý strážce nikdy nemluví, místo toho komunikuje gesty. Není známo, že by v přítomnosti smrtelníků udělal něco víc než zavrčel nebo si povzdechl (při námaze nebo bolesti). Dumathoin může také dávat nenápadná vodítka ohledně svých záměrů a povahy světa pod povrchem, takže je mohou postřehnout jen ti, kdo mají bystré oči a důvtip. Strážce má solidní trpělivost a toleranci (zejména vůči netrpaslíkům a zbrklému chování), která chybí většině ostatních trpasličích božstev. Je však stejně trpělivý a nesmiřitelný nepřítel, když se rozhněvá. Většina těch, kteří Dumathoina urazí a uvědomí si, co provedli, se okamžitě pustí do hlasitých a úpěnlivých modliteb za jeho odpuštění. Často nabízejí, že se odškodní tím, že přinesou drahokamy a kovové poklady na místo, kde ho urazili – pokud možno okamžitě, jinak do určité doby. Pokud tento slib dodrží, Dumathoin se obvykle usmíří. Pokud se zdá, že zapomněli, neměli by se k hoře nebo jeskyni už nikdy přibližovat.

Ačkoli Dumathoin tráví většinu času v jiných sférách, využívá své schopnosti kamenného vidění, aby měl podzemní a horské oblasti Torilu téměř pod neustálým dohledem.

Pilíře víry

Projděte se hlubokými a tichými cestami Dumathoinu. Hledejte skryté dary Strážce tajemství pod horou. To, co je skryto, je vzácné, a to, co je vzácné, zůstane skryto. Snaž se umocnit přirozenou krásu darů Dumathoinu a jdi s obrysy hlubin, nikoli proti nim. Krása je v objevování a roubování, ne v držení. Místa našich mrtvých udržuj nedotčená a dobře ošetřená; vznešený předek našeho rodu se nenechá okrást ani zesměšnit jednáním zlodějů a hanobitelů. Nemějte slitování s nemrtvými tvory, zejména těmi, kteří na sebe berou podobu trpaslíků, čímž se vysmívají stvoření Moradina.

Rituály

Noci novoluní a dny po každé takové noci jsou považovány za svaté dny. Společně se nazývají Hluboká triáda, protože se má za to, že Měsíc je v tomto období ukryt hluboko pod povrchem. Také zvláštní posvátné dny známé jako Splendarrsonn může vyhlásit Nejstarší, obvykle když trpaslíci objeví novou významnou žílu, ztracenou podzemní skrýš pokladu nebo něco podobného.

Drahokamy a šperky jsou obětovány Dumathoinovi při každé oslavě Hluboké triády a ve všech ostatních posvátných dnech. Tyto drahé kameny se obětují na oltářích zasvěcených bohu. Drahokamy obětované Strážci se rozemelou na prach a smíchají s určitými bylinami a houbovými sekrety, aby se získala pasta, která slouží k tomu, aby se skála stala pórovitou, pomohla k ní přilnout rostlinnému materiálu a poskytla výživu rostlinám, které jsou s ní v kontaktu. S vědry této štiplavé, fialovo-zelené vláknité kaše se Dumathoinovi kněží plíží po podzemí a malují a sázejí houby a další rostliny, aby zlepšili podzemní prostředí.

Tato vylepšení zahrnují nejen zkrášlení podzemních cest, ale také zakrytí kamenných trpasličích dveří, přesměrování vodních toků k otáčení vodních kol nebo plnění nádrží a tak dále.

Mezi různými pohřebními praktikami používanými dumathoinskými kněžími existují pouze tři pevně stanovené předpisy, které je třeba dodržovat. Za prvé musí být tělo omyto a do vousů zesnulého musí být vpleteny tři nebo více kamenných pohřebních znaků – osobní znak mrtvého, znak klanu a znak Dumathoinu. Za druhé je mrtvý oblečen do své vlastní zbroje nebo lehké pohřební zbroje z pošvy. (Nezáleží na tom, jakému řemeslu se trpaslík věnoval za života, nikdo nevstupuje do posmrtného života bez zbroje a oděvu.) Nakonec musí kněz, který pohřbu předsedá, složit píseň na počest života a činů mrtvého trpaslíka; píseň se vyryje do víka rakve nebo sarkofágu (nebo v případě velké klanové hrobky s mnoha výklenky pro padlé trpaslíky na zadní stranu pečeti mauzolea, na desku nebo na značku zakrývající výklenek, kde je zesnulý pohřben).

Píseň se nikdy nezpívá nahlas na počest věčně mlčícího Dumathoina. Pokud ji někdo najde a vysloví nebo zazpívá nahlas, věří se, že na toho, kdo se dopustil svatokrádeže, padne kletba. (Někteří se domnívají, že mrtvola může sama ožít a provinilce ztrestat.)

Pohřební zvyklosti se mohou mírně měnit podle jednotlivých klanů, ale při odchodu trpaslíka, který si zaslouží zvláštní zacházení, dochází k řadě změn v typických pohřebních zvyklostech. Obecně se jednoduše koná více obřadů a stavbě hrobky se věnuje větší pozornost. Níže jsou uvedeny některé konkrétní odchylky, které se mohou vyskytovat při pohřbech významných trpaslíků:

Pohřeb kněze je složitější a zdlouhavější proces, který zahrnuje aspekty Dumathoinova kultu a kultu boha, jemuž kněz sloužil. Kněží proto bývají pohřbíváni v dobře střežených hrobkách a jejich sarkofágy jsou obklopeny (pokud nejsou pohřbeny pod zemí) dary a symboly od knězových přátel a věřících. Kněží Clangeddina nebo Moradina jsou často pohřbíváni s ostatky svého největšího poraženého protivníka, což jim zajišťuje velkolepý posmrtný život v boji proti trpasličím nepřátelům. Na rozdíl od mnoha jiných trpasličích hrobek se při pohřbívání kněze hojně používají kněžská kouzla, která mají ochránit ostatky a obětiny (a podle některých náznaků i zabránit bohům, aby po uplynutí jejich času povolali své služebníky).

V trpasličích hrobkách mohou být pohřbeni spojenci klanu jakékoli rasy, ale pouze pokud padli v bitvě při obraně spojeneckého klanu, hrobky nebo místa posvátného pro Dumathoin. Zatímco ostatní jsou pohřbíváni se standardním obřadem a vybavením, čarodějové jsou vždy oblečeni do roucha z tkaného stříbra a zapečetěni v pevných stříbrných sarkofázích (nebo v pohřební schráně vyložené stříbrem, což je způsobeno pověrou zrozenou ze starého trpasličího mýtu, že Dumathoin zaplatil Mystrovi svou váhu ve stříbře, aby získal jeho věrnou ochranu před kouzly, která narušují spánek mrtvých. Ačkoli se má za to, že na této legendě není mnoho pravdy, tento zvyk stále přetrvává. Klanoví vyděděnci (za předpokladu, že se vůbec najde dumathoinský kněz ochotný odsloužit jejich pohřeb) jsou pohřbíváni bez klanových znaků ve vousech a na jejich rakvích nebo nápisech na pohřebních místech jsou často vyobrazeny rozbité nebo poničené symboly jejich bývalých klanů.

Kněžství

Každodenní aktivity

Dumathoinští kněží se vždy snaží odhalit pohřbené bohatství země, aniž by narušili krásu cest pod povrchem nebo byli příliš chamtiví. Často dohlížejí na důlní práce a dbají na bezpečnost a ochranu v podzemí. Pracují na odklízení trosek po těžbě, pěstují a zavádějí světélkující houby a jedlé hlubinné mechy a usměrňují vodu v zemi, aby co nejlépe sloužila podzemnímu životu, k němuž samozřejmě patří i trpaslíci. Kněží této víry neustále pátrají po nových rudných žilách, nových zdrojích a druzích užitečných hub a nových, dosud neprozkoumaných hloubeních či podzemních cestách. Snaží se rozpoznat vyskytující se nebezpečí a stanovit strategie, jak se s těmito hrozbami hlubinných míst vhodně vypořádat. Také vyjednávají s ostatními (nepřátelskými) podzemními rasami, aby zabránili nadměrnému využívání zdrojů.

Dumathoinský kněz se vždy dozvídá sebemenší podrobnosti o podmínkách a životě v podzemí. Většina kněží je proto neocenitelná při vedení společníků podzemními chodbami za tmy (například když už byly všechny pochodně vyčerpány). Dokáží také najít vodu, rudné žíly a pukliny či trhliny, které poskytují únikové cesty nebo je lze vytěžit a získat tak cestu z jedné jeskyně do druhé.

Jako Strážce tajemství pod horou je Dumathoin ochráncem trpaslíků pro případ smrti. I když tomu v počátcích trpasličí civilizace mohlo být jinak, od posledních dob Ammarindaru, ztracené trpasličí říše, která existovala jako současník Netherilu, jsou Dumathoinovi kněží hlavními hrobníky a ochránci hrobek. Dumathoinovi kněží vlastně dělají svému bohu čest jako Strážci tajemství, protože je neuvěřitelně obtížné trpasličí hrobky vůbec najít, natož proniknout do jejich tajů.

Kněžský oděv

Dumathoinští duchovní dávají přednost koženým oděvům, ať už jde o brnění nebo důlní výstroj. Mají odhalené hlavy a nosí zemitě hnědé pláště a pláště přes hlavu. Stejně jako všichni trpaslíci si nechávají narůst dlouhé vlasy a vousy, ale nikdo z obecně zarostlých kněží Tichého strážce si vlasy neplete ani nestříhá. Svatým symbolem víry je miniaturní stříbrný krumpáč.

Dobrodružný oděv

V dobách pravděpodobných bojů se Dumathoinovi kněží oblékají do nejúčinnější dostupné zbroje a zbraní. Členové kněžstva Tichého strážce obvykle v boji upřednostňují krumpáče, kladiva a další důlní nástroje, ale často jsou zběhlí v používání široké škály zbraní.