Drowská společnost

Většina světa na povrchu ví o společnosti drowů málo, kromě pár stereotypů: Dominují jim ženské kněžky pavoučí bohyně, muži nemají práva, otroci ještě méně. 

Pro svět nahoře jsou tyhle informace často dostačující, ale i když tyto stereotypy vychází z pravdy, jsou jen zlomek toho jak složitý život v Podtemnu je. 

Temní elfové, stejně jako lidé a další civilizované rasy, jedí, milují se, žení, vychovávají děti, mají rodiny. Jejich životy jsou dlouhé a plné nečekaných zvratů, proto i vztahy mezi nimi jsou často o moc složitější, než u typické lidské rodiny.

Pohlaví

Lolth je patronkou drowů a za svou existenci (vyhnanství) vděčí jí. Není proto překvapení, že většina měst vzdává hold právě jí. S její vládou se ale také pojí její rigidní dogma o nadřazenosti žen a podřadnosti mužů. 

V takové společnosti mají ženy naprostou většinu moci a nechávají samce prosit o zbytky. Tradičně se ženy přidávají do církve Lolth, Yathu, zatímco muži se dají na dráhu válečníků. Vzácně se nějaký rozhodne i pro kariéru kouzelníka, což je často velice krátká kariéra.

Kněžky jsou ale také cvičeny v umění války, takže i případné vojenské střety spadají pod jejich velení a ne pod mužské. A ačkoliv je mezi důstojníky velký podíl mužů, kněžky neváhaji si svůj rozkaz vynutit hrozbami nebo magickým ovládnutím.

Čarodějnictví je jediný skutečný způsob, jak může muž dosáhnout určitého postavení. I ten nejzkušenější generál a veterán mnoha válek může být zabit za špatně mířenou poznámku na účet Lolth, což u kouzelníků nehrozí tolik – čistě proto, že jsou vzácnější a užiteční. 

I přes svou velkou moc je však i ten nejsilnější čaroděj sociálně podřazený i té nejnovější akolytce, což je fakt, který jen těžko mágové snáší. Bytost, která dokáže překonat čas a prostor a jen díky svému pohlaví je už od narození odsouzena k životu v otroctví pod akolytkou, která sotva dokáže ošetřit odřené koleno. Frustrující existence, proti které často bojují.

Výše uvedené popisuje velkou část měst temných elfů, ale ne všechny. Nemalé množství je na tom úplně jinak. Například město Sshamath je pod nadvládou právě čarodějů, zatímco kněžky Lolth mají podřadné role. To se stalo především díky tomu, že se v posledních staletí rodilo mnohem více mužů, nabrání znalostí ze starých magických ruin ale i také Mlčením Lolth, kdy se na více jak dva roky odmlčela a kněžky byly bez moci.

To, že Sshamath stále existuje je jasný důkaz toho, že Lolth není všemocná a neobyčejná města drowů musí existovat. Velice často však přejímají dogma svého patronského boha. A to je v současné době jen Lolth, která zabila všechny ostatní bohy. Je to krušná doba v Podtemnu pro nevěřící.

Postavení

Většina drowských komunit má nějaký druh šlechtické kasty, protože sociální postavení je ve světě drowa otázka života a smrti. Ve společnosti Lolth jde o matriarchální rody, kde všechny mocenské a odpovědné pozice patří ženám.

Takové rody vede matrona, která je velice často i starší kněžka Lolth. Rozhodnutí matriarchy je absolutní a jen málokdo jim může odporovat, většinou pouze kněžky. Kněžky, které má matriarcha k ruce, jsou velice často také její dcery. Chovají k sobě však pramálo lásky.

Dcery samotné mají vliv dle svého věku, ale ani jedna z nich nemá žádné pravomoce dokud nedosáhne dospělosti. Pozice matrony přechází pouze po její smrti – a to často nejstarší (žijící) dcery. Není neobvyklé, že se na trůn rodu dostane třetí, čtvrtá dcera, pokud se jich dřív nezbaví jejich starší sestra.

Pod dcerami jsou mužstí důstojníci rodu – takzvaní mistři. Těch je několik, například mistr meče a nebo oblíbená konkubína matrony, ale mnoho rodů má tituly vlastní. Často tyto pozice drží synové matrony, ale není to pravidlo – samotný syn nemá žádné výhody v rodu a pro matrony není víc než další muž, který se omylem narodil jí.

Muži to obecně nemají lehké. Nesmí se například dívat dalšímu drowu do tváře a mluvit, pokud nejsou tázáni. Každý třetí syn je navíc hned po narození obětován Lolth, v modlitbě a prosbě, aby další dítě byla dcera.

Další úrovní jsou váleční vůdci – veteráni, důstojníci pověření hlídkama, mágové a další.

Poté už k rodu patří už jen různí obyčejní válečníci, řemeslníci, služebníci, otroci…

Narozdíl od lidské společnosti jsou drowšstí šlechtici jiní, než zbytek drowů. Alespoň co se magie týká.

Například, velká část drowské šlechty si časem vypěstuje čistě silou vůle schopnost levitovat, detekovat magii a nebo rozpoznat náturu další bytosti. 

Tento fakt je pravděpodobně důsledkem úmyslného šlechtění od Lolth. Drowská města často zakládají výjimeční, mocní jedinci, kteří své výjimečné geny předávají svým potomkům, kteří založí šlechtický rod. 

Šlechtic, jehož linie je tak slabá, že se u něj tyto schopnosti neprojeví, se setkává s výsměchem. Tuto skutečnost často tají a nosí skryté amulety, které jim poskytují magické dovednosti. Šlechtici obecně rádi svoje magické šperky, především ty, které násobí moc nebo frekvenci jejich kouzel.

Pokud si šlechtici nepřejí být inkognito, oblékají se velice výrazně a dávají svou moc na odiv. Extravangantní, očarované a mistrovské vybavení, které už samo o sobě vyzařuje auru nadřazenosti, hrozby a moci. 

Běžní drowové se rychle naučí rozpoznat blížejícího šlechtice a rychle se mu klidí z cesty. V tradičním městě je život běžného elfa jen o málo méně postradatelný, než otroka a to včetně žen. 

Rody však nejsou jen spříznění krví. Pokud se například ukáže někdo s velkým talentem k magii nebo válečnému řemeslu, často je rodem adoptován aby zvýšil přestiž, moc a postavení rodiny. Takový drow má často i právo nosit jméno rodu a jeho děti nejsou brané jinak, než “právoplatní” potomci šlechtice.

Ve většině případů je tedy to nejlepší, co obyčejného elfa může čekat, je stát se milencem vlivné šlechtičny. Taková pozice přináší velký luxus bez práce a mnoho privilegií. Ovšem, málokdy trvá radost elfa dlouho, často začne matronu nudit a nebo ho další šlenové rodu použijí jako pěšce ve svých krvavých politických hrách.

Prostý obyvatel nemá výtřibené chování šlechtice a proto je často ze svého vyhřátého místa vyhozen i za drobné chyby – stačí se špatně na někoho podívat, utrousit nevhodnou poznámku, nedejbože někoho urazit. V lepším případě skončí vyhoštěný, v častějším umučený.

A pak tu jsou všichni ostatní, ta velká část měst. Drowové se nemilosrdně předhání v tom, kdo své potomky nabídne do službám velkých rodů. Jakákoliv vazba na rod je znakem postavení, což kolikrát ve společnosti dalších prostých obyvatel bohatě stačí. 

I ten nejnuznější drow neustálé spřádá plány, jak si pro sebe získat trošku toho bohatství a moci. Zášť, žárlivost a lakomství otravují mysl každého temného elfa.

Poslední sociální kruh jsou obchodnické klany, které do svých řad berou každého. Ačkoliv je kněžky Lolth zavrhují, nikdo nemůže popřít, že jsou životně důležité pro prežití drowů.

Obchodní klany mají často různou organizaci, bývají ale rozdělené na kruhy. Vnitří kruh často obsahuje drowské čaroděje, kteří se vyhnuli zkoušce Lolth a nebo jí přežili. Vzhledem k tomu že ta nebezpečná práce komunikace s povrchem je nechána mužům, nejbohatší obchodníci klanů jsou muži.

Je to také jediná společnost, co se neštítí jiných ras. Jsou jasnou ukázkou toho, že jakmile jde o peníze, i rasismus a sociální normy jdou stranou.

Práce

Stejně jako lidé na povrchu má i většina temných elfů nějakou práci, která je každý den zaměstnává, ať už farmaření, výroba předmětů, práce v obchodě a nebo další, všední zaměstnání. Většina tráví svůj pracovní den stejně, jako ostatní na povrchu – udržují staré spory, zapojují se do pomluv a drbů a snaží se uživit své rodiny. 

Nad toutou světskou fasádou se vzášejí stíny kleriček pavoučí královny, které si ve městech berou, co se jim zlíbí. Často se klenotník ocitne ze dne na den na ulici, čistě proto že se zrovna kněžka rozhodla nezaplatit.

Tito bezdomovci často končí jako akolyté nebo služebníci rodů za jen o něco lepších podmínek, než má běžný otrok. 

Taková situace je vždy pro pavoučí kněžky lahodná ironie, která je hřeje na srdíčku.

Narozdíl od povrchní společnost nemají drowské města problémy s nezaměstnaností nebo bezdomovci. Takto nešťastní drowové totiž často končí jako mrtvoly – otroctví, loveni pro sport šlechtou, obětováni Lolth a nebo jen prosté násilí na všech, kteří nemají rod nebo rodinu, která by je chránila. 

S takto chmurným osudem nad hlavou se velká část drowů neváhá upsat do ozbrojených složek rodů a měst, které vždy mohou využít další maso do mlínku. Když už nic jiného, život vojáka nabízí přístřeší a jídlo. A smrt v boji je přijatelná alternativa k životu na ulicích, ve kterých brouzdají pavoučí kněžky.

Láska

Mezi krutými a sebestřednými drowy je láska prakticky neslýchaná. Dlouholetí manželé spolu žijí ze zcela praktických důvodů, nikoliv z romantických, jako je například kariéra, fyzická přitažlivost, časté rození dcer, politický vliv a tak dále. 

Rodiny spolu zůstávají jen proto, že to poskytuje ochranu proti nepřátelům mimo. Ovšem, konflikty v rodině jsou často stejně tak smrtelné, jako venkovní hrozby. 

Rodiče vidí děti pouze jako prostředek k získání větší moci a neváhají je obětovat (Spíše syny), pokud jim to pomůže. Děti rychle ztrácejí nevinnou naivitu a učí se hrozným pravdám drowské společnosti. Své rodiče vidí jako přísné trýznitele, kteří ale drží predátory z venkovního světa na uzdě, dokud se nedokážou postarat sami o sebe. 

Ve vzácných případech, kde si spářilí drowové vyvinou vzájemnou náklonost, jde nejčastěji o vynikající fyzický exemplář samce, který drowsku uspokujuje ve všech ohledech a nezostuzuje jí na veřejnosti. V takovém případě jde ale spíš o vztah rozmazleného mazlíčka kruté paní, která ho neváhá utratit, pokud se zapomene.

Ještě vzácnější je upřímný, láskyplný vztah mezi dítětem a rodičem. To se stává jen v těch případech, že rodič sám dokázal oddolat svodům drowské společnosti a své názory předal dítěti. Dle dogma Lolth jde však o herezi a pokud to kněžky zjistí, brzy rodině připomenou, že světlo naděje v Podtemnu nesvítí.

Dvoření

Společnost Lolth je matriarchální a všechny tituly, pozemky a majetek přechází z matky na dceru. Těhotěnství je viděno jako znak ženskosti a nadřazenosti nad muži. Právě proto se drowky snaží mít děti tak často, jak jim jejich pomalejší elfský cyklus dovolí. 

Vzhledem k tomu, že mají ženy veškerou kontrolu nad muži, jsou i vztahy mezi elfy čistě na rozhodnutí elfky. To ona rozhodne, od kdy a na jak dlouho budou milenci.

Pojem dvoření, jako ho znají lidé z povrchu, je pro elfy nepochopitelný pojem. Život muže je bezcenný a zdlouhavé námluvy pro jednoho partnera jsou velice neefiktivní. Je pro ně neslýchané, že by muž někdy naháněl a sváděl zdrženlivou ženu. Muž by nikdy neměl být ten na pozici moci a žena v té podřízené. I proto jsou drowky obecně špatné dohazovačky – muž, který by něco takového zkusil, by byl velice rychle obětován Lolth. 

Dvoření jako takové je tedy záležitost žen. Vybírají si své partnery stejně, jako si farmář vybírá zvěř na plození a od mužů se očekává poslušnost. Tento výběr často spouští smrtelné rivality mezi elfkami, které se perou o ty nejvíc kvalitní samce. Ten často neskončí dobře – není neslýchané, že by se nějaká elfka “vzdala” svého výběru a pak ho nechala staženého z kůže v posteli své nové rivalky.

Svatba

V kultuře, jako je drowská, je pro ženy představa toho, že svůj život svážou s jedním mužem, naprosto absurdní. Svatby v městech Lolth neexistují, ženy si berou jakéhokoliv muže si zamanou a zahodí ho, jen co je omrzí.

Pokud by se temní elfové dokázali snadněji zamilovat, snad by byla svatba častější. To je však první věc, kterou učení Lolth ze života drowů potlačí.

Rodina

Temní elfové žijí několik staletí a elfky mají možnost porodit dítě minimálně jednou za století. Díky tomu jsou drowové mnohem početnější než jejich elfští bratranci z povrchu a to napříč tomu, že se mezi sebou pořád zabíjí. Jako pavoučí samice, i drowky mají mnoho dětí, které se navzájem požerou, ať už v děloze nebo po narození. Jen ten nejsilnější přežije.

Velké rodiny často nechávají výchovu mladších dětí na těch nejstarších. Rivalita mezi sourozenci je často smrtící a stejně, jako jsou ženy nad muži, tak jsou i prvorození nad ostatními.

Vzhledem ke svému dlouhému věku je časté, že v jedné rodině je naživu najednou několik generací. Ačkoliv to není tak časté, hlavně kvůli častým vraždám, většina obyčejných obyvatel má stále naživu své praprarodiče, kteří s ním žijí v jedné domácnosti.

Staří elfové jsou aktivní až téměř do své smrti, posledních pár let před úmrtím chřadnou a slábnou. Na což rodině láskyplně reaguje zabitím. Díky tomu ale nejsou stařešinové žádná zátěž a naopak, tito prastaří drowové jsou ti nejvíc nebezpečnější. Přežili hru Lolth po staletí a dokáží se perfektně orientovat ve spletitém světě zrad, intrik a krve.

Šlechtické rody jsou většinou o dost menší – generace ambiciozních sester se snaží najít to správné načasování mezi zabitím matky a zabitím sester, aby dědila ona.

Odchov potomků

Temní elfové jsou stěží milující rodiče. Mezi šlechtou je mladý drow vychováván učiteli a staršími sourozenci a běžně se s rodiči vídá jen párkrát do roka.

Vznešení muži jsou posláni do městské vojenské nebo kouzelnické akademie, dle jejich talentu, zatímco ženy vstupují do kláštera pavoučí královny. 

Tyto akademie slouží jako výchovné centrum, kde drowové od desíti let tráví veškerý svůj čas. Často je domu pouští jen na důležité náboženské svátky nebo rodinná setkání. 

Taté praxe pouze posiluje nedostatek náklonosti drowů k jejich vlastním příbuzným. Není možné očekávat od drowů pouto s rodinou, když rodič v jejich životě zcela chybí.

Mezi prosťáčky je postup podobný. Většinou si nemohou dovolit soukromého učitele a proto výchova spadá především na starší děti. Talentovaní jsou rekrutováni do akademií, často pod sponzorstvím šlechtického rodu a zbytek se učí řemeslu rodičů. 

Stejně jako u šlechty, i chudí rodiče jsou často emočně i fyzicky odtažití. 

Začarovaný kruh, který plodí jen další psychopatické elfy. Snad by se společnost drowů změnila k lepšímu, kdyby drowové znali přátelství, lásku a rodinné pouto. A přesně to je důvod, proč to Lolth nikdy nedopustí.