Temný Seldarine

Vliv a moc církve Lolth, Yath, je znát po celém Podtemnu. V mnohém je Pavoučí Královna synonynem pro celou drowskou rasu. Jen málokdo však ví, že velká část krutosti a čirého zla Lolth je určena právě pro její věrné. Každá modlitba k paní pavučin se pojí s rizikem, že si vás Lolth skutečně všimne…

Lolth, Královna Pavouků

Krutá a vrtošivá Lolth (Také známá jako Lloth) ztělesňuje absolutní zlo drowů. Zlomyslná v jednání s ostatními a bezmilostně brutální v boji s dalšími. Prahne po moci ostatních bohů, s kterými se často pouští do křížku.

Někteří jí považují za šílenou, hlavně proto že královna Podtemna proti sobě často staví své vlastní uctívače v nekonečném a krvavém boji o postavení a moc. Opak je však pravdou, Lolth je stejně tak moudrá, inteligentní a vypočítavá jako krutá. Vždy o pár kroků před svými soupeři, nad kterými spřádá své sítě plánů. Stejně, jako se navzájem požírají nově narození pavouci, i drowové pod jejím velením zabíjí své soky a rivaly. Pro své děti chce jen to nejlepší a co je lepší, než být ten nejsilnější.

Lolth dokáže být ve výjimečných případech laskavá k těm, kteří získají její přízeň. Alespoň dočasně, málokdy její favorit přežije, jakmile jí začne nudit. Největší radost jí působí utrpení, smrt a ničení. Libuje si v trýznění a to jak tělesném, tak duševním. Nic jí nedělá větší radost než sledovat, jak na její příkaz kněžka popravuje svou rodinu v dalším z nesmyslných testů. Její krutost se totiž neomezuje jen na její soupeře, jak drowové k vlastní smůle ví až moc dobře.

Ačkoliv se Lolth může, a dělá to často, zjevit v podobě velké černé vdovy, její skutečná podoba je nádherně krásné drowky.

Královna pavouků je předmětem děsivé legendy mezi většinou obyvatel povrchu a je považována za prakticky synonymum velmi obávaného drowa. Jen málo elfů je dokonce ochotných diskutovat o svém hluboce žijícím příbuzném, natož o temném božstvu, které je z velké části obviňováno z jejich zkaženosti. Pouze drowští duchovní z Eilistraee jsou dokonce ochotni mluvit o Lolth a jejich zuřivost nad jejím zotročením jejich příbuzných převyšuje dokonce i ostatní elfí podrasy. V Underdark je její církev známým zlem, nenáviděným trpaslíky, svirfnebliny a dalšími rasami pro krutost jejích duchovních. Temní elfové, kteří uctívají jiná zlá božstva, stejně jako všichni mužští drowové, kteří jí vzdávají poctu, haní církev Pavoučí královny za její moc – ačkoli by takovou moc uchvátili pro sebe, kdyby mohli.

Královna Pavouků je předmětem děsivých legend na povrchu a je považována za patronku všech drowů, bez výjimky. Jen málo elfů je ochotno o svých prokletých příbuzných mluvit, natož o jejich temné paní, která může za jejich chování. Samotné její jméno je vyslovováno jen šeptem, běda tomu kdo na sebe upoutá její pozornost. Jediná výjimka jsou kněžky Eilistraee, jediné hodné bohyně temných elfů, které tvrdě bojují proti vlivu Lolth. Jejich nenávist k pavoučí královně a zotročení jejich rasy téměř nemá obdoby a to ani mezi ostatními elfy.

Církev Lolth je známé a obávané zlo v celém Podtemnu. Duergaři, svirfneblini ale i další rasy a drowové, kteří uctívají jiné temné bohy, se kněžek Lolth oprávněně obávají.

Božské domény

Je to téměř třicet let, co Lolth začala vládnout jako jediná a svrchovatá vládkyně celého pantheonu. Její domény se o to víc rozrostly a ona sama se povznesla mezi ty nejmocnější bohy.

Její původní domény obsahují chaos, ničení, dominaci, zlo, klam. V současné době se k tomu ale přidává také pomsta, válka, nemrtví, krása, lov… Kněží, mágové, nekromanceři, válečníci, zloději, vrazi ale i umělci, lovci a pěvci. Všichni se modlí k Lolth. Lolth je to jediné, co její děti potřebují. To jediné, co si zaslouží.

Symbol

Jako nejstarší symbol Lolth je černý pavouk, s obličejem drowky, který se houpe na pavučině. Novější je pak černá pavučina na krvavě rudém podkladu. Bohyni však udělá radost jakýkoliv pavouk, hlavně aby vypadala elegantně.

Obřady a uctívání

Kleričky Lolth jsou výhradně ženy, od kterých Lolth vyžaduje pravidelnou poctu a obřady. Velmi často jsou součástí modliteb obětiny, přičemž krev dalších věrných drowů dělá Lolth největší radost. K tomu mají drowky speciální obětní nůž, který se skládá z osmi čepelí v podobě pavoučích noh. 

Každý měsíc, při úplňku, jsou hromadně obětováni elfové z povrhu. Jde o čistou zlomyslnost vůči Sehanine, nenáviděné rivalce Lolth. Rituály jsou obvykle pouze v ženské společnosti, v posvátných a pro veřejnost nepřístupných místnostech. Pokud však kněžky usoudí, že je potřeba připomenout drowům moc Lolth, nemají problém ty nejkrvavější a nejzvrhlejší rituály dělat i před audiencí. 

Pokud je potřeba pomoc Lolth, vždycky je třeba něco obětovat. Tradičně jde o krev věrných drowů a nebo zajmutých nepřátel. Ale občas stačí i drahocené kameny a další vzácné věci.

Tyto předměty se pak pálí v posvěcených miskách, za zpěvu obětní modlitby. Pokud se kněžky chtějí bohyni opravdu zavděčit, mají takových misek osm, reprezentující osm nohou pavouků.

Ty největší rituály se vymykají slovům a jen velice zřídka je spatří někdo jiný, než drowové. 

Obětiny jsou vždy spálené ohněm Lolth. Pokud je však bohyně rozlobená (často), nemá náladu (často), chce jen drowům ublížit (často) a nebo je přítomný podvodník, černo rudé plameny pohltí víc, než jen obětinu, jako například magické předměty, oblečení nebo jiný majetek přítomných.

Často je tento oheň jen mírné (Na Lolth) potrestání a neslouží k ničemu jinému, než ke ztrapnění kněžky. Pokud jde ale přítomný někdo, kdo se za kněžku jen vydává a nebo se jinak snaží bohyni podvést, chytne plamenem i on. Ten ho však nezabije, o to se postarají přítomné kněžky, které od bohyně dostanou jasný příkaz a dostatek moci, aby se o následné zpopelnění postarali ony.

Kontaktovat Lolth ale jinak není vůbec lehké. Odpovídá když se jí zachce a mnohem častěji je ona ta, co inicializuje kontakt s nebožákem, kterého si všimla. Na boha je velice aktivní a neváhá se zapojit do dění v materiální sféře. 

Pokud je zrovna zaneprázdněná, kněžky se dovolají k jejím služebníkům, Yochlolům.

Modlitby

Modlitby jsou ta nejčastější verze uctívání, ačkoliv ne tak úspěšná jako obětina Lolth.

Už malinká drowátka jsou od malička učeny, že se nikdy, za žádných okolností, nesmí prosit Lolth o pomoc. To je chyba, které se elf dopustí tradičně jen jednou.

Modlitby jsou vždy pronesené v elfštině. I když je jejich dialekt běžné řeči vhodný pro běžné rozhovory, uctívání bohyně nesmí být zprzněno slovy, které drowové přijmuli od ostatních ras. 

Drowové sami o sobě také nemají vlastní jazyk, kombinují povrchní elfštinu se slovy z podtemnské obecné. Mají však vlastní a velice rozsáhlou znakovou řeč, kterou v modlitbách často používají.

Drowové se modlí velice často. Před nebezpečnou situací, bojem, jídlem ale i jen před začátkem dalšího běžného dne. Nežádají jí však ani o pomoc, ani o požehnání v nadcházejících těžkých časech. Prosba o pomoc je známka slabosti, urážka bohyně a často končí prokletím a nebo rovnou smrtí, pokud je bohyně zrovna rozladěnější než obvykle.

Místo toho se elfové modlí o příležitost být otestováni, aby mohli ukázat svou sílu a schopnosti. Prosí královnu pavouků, aby všechny úspěchy nového dne byli pro její slávu, v jejím jménu.

Z toho důvodu je úplně nejčastější fráze každé modlitby “Zud’dar uns’aa, Lolth” – Podrob mě zkoušce, Lolth. Mezi další varianty patří “Lolth, zud’dar dos”  (“Lolth, podrob ho zkoušce”) a “Lolth zud’dar udossa” (“Lolth, podrob nás zkoušce”).

Menší obřady

Jednotlivec často provádí menší obřady pokaždé, když dosáhne nějakého osobního vítězství. V takovém případě je veliká hloupost neobětovat Lolth její podíl.

Víc než obyčejné modlitby, tyto obřady často obsahují nějakou symbolickou oběť, jako je víno, spálené bohatství nebo malou část vlastní krve. Obětiny se většinou provádí nad nějakým idolem bohyně, ať už menší oltářky, symboly, obrazy nebo sošky. Obětina je prováděna za dlouhého odříkání pokorné modlitby, kde drow prosí aby Lolth přijala tyto skromné dary a poskytla ještě větší výzvy v následujících dnech.

Oproti modlitbám, které jsou často veřejné, je tato obětina považována za velice osobní věc, která se dělá v soukromí. Jen málo kdy je přítomný další drow.

Větší obřady

Drowové praktikují dva velké obřady pro uctění bohyně. Oba vyžadují větší počet drowů a krvavou oběť.

První je velká ceremonie, která už nikoho nepřekvapí. Drowové se sejdou, často před chrámem nebo velkým oltářem a pozorují procesí kněžek, které modlitbami uctívají bohyni. Obřad končí obětováním zajatce, ale občas i dalších drowů nebo kněžek. Právě krev svých kněžek má Lolth ze všeho nejradši. 

Tato ceremonie se koná zhruba jednou týdně, ale jsou zvykem při každé větší události.

Druhý tradiční obřad je takzvaná Zkouška Lolth. Jde téměř vždy o souboj mezi kněžkami, ale občas i mezi jinými mocnými drowy. Elfové spolu soupeří o to, který z nich je víc hoden v očích bohyně. 

Rituál je často typ boje, ať už se zbraní nebo s magií. Stejně tak často jde ale i souboj myslí, inteligence, znalostí… Občas se Lolth i rozhodne jen ozkoušet, jak moc je kněžka vlastně věrná a neváhá proti ní postavit vlastní příbuzné, druha, oblíbeného otroka, cokoliv, o co kněžka nechce přijít.

Výherkyně získá přízeň Lolth a všemožné dary, ať už podobou kouzel, bohatství, pozice. Poražený, pokud přežije, je v nejlepším případě jen sesazen ze své pozice, mnohem častěji ale končí buď jako mrzák, nebo ho Lolth prokleje do hrůzných dravouků, kombinace drowa a pavouka.

Dravouk nemá ve společnosti drowů místo. Je věčným připomenutím selhání a jeho život je naplněn bolestí. Naštěstí netrvá moc dlouho, často umírají v bojích, do kterých je drowové posílají.

Dogma Lolth

• Strach je stejně silný, jako ocel. Láska a respekt jsou zbytečné emoce, na které se nedá spolehnout
• Všichni drowové, kteří nevěří v Lolth, musí být konvertováni nebo zabiti
• Slabí a vzpurní drowové nezasluhují život
• Všichni zpochybňovači víry musí zemřít
• Muži nebo otroci, kteří neposlechnou rozkazy Lolth nebo jejích kněžek musí být obětováni
• Neloajální věřící musí být popraveni
• Děti musí být vychovány jako věrní uctívači Lolth a každá rodina musí poskytnout bohyni alespoň jednu kněžku
• Arachnidé musí být uctíváni, neb jsou ztělesnění bohyně.

Ačkoliv nejde o oficiální pravidlo, mužští pavouci jsou často jezeni jako delikatesa. Kněžky vás bez pochyb ujistí, že Lolth má ráda jen pavoučice.

Dávná historie

Lolth bývala kdysi Arushnee, milenka Corellona Larethiana, boha a stvořitele elfů. Bývala bohyní umělců, elfského osudu a později, na rozkaz Corellona, i patronka elfů, kteří sdíleli její nádherně tmavé rysy.

Spřadačka osudu porodila svému milenci dvě děti, Eilistraee a Vhaerauna, předtím než ho zradila a pokusila se ovládnout domov elfského pantheonu.

Za svou zradu byla vyhnána do Propasti, prokleta do podoby pavoučího démona. Netrvalo dlouho a sama sebe ustanovila královnou všech temných elfů, pod novým jménem Lolth. Navěky prokletá, sama proti všem. A stejný osud čekal i její lid.

Stejně jako ona, i drowové přetrvají. Zbaví se těch slabých a jen ti silní budou vládnout. Nejdřív Podtemnu, pak povrchu. Lolth nezapomíná a všechny její plány mají společný motiv, pomstu a moc.

Mlčení Lolth

V roce 1372, 33 let zpět, se Lolth bez varování odmlčela. Následující období zhruba dvou let bylo pro drowskou společnost téměř zdrcující. Vládnoucí kasta kněžek se musela najednou vyrovnat s nevídanou rebelií. I muži, dokonce mágové, chtěli práva.

Nenajde se nejspíš nikdo, kdo přesně ví, co se tehdy stalo. Lolth se však vrátila. A z temného Seldarinu, pantheonu drowských bohů, nezůstal už nikdo kromě ní.

Nebylo to poprvé, co se Lolth zbavila svých soků. Jako první byla zabita a pohlcena Zinzerena, původní bohyně vrahů, iluzí a chaosu, dekády zpět. 

Následovala Kiaransalee, nyní již neznámá bohyně pomsty, nemrtvých a nekromancie. Její jméno bylo rituálem vymazáno z paměti všech živých a bohyně tím byla nenapravitelně zabita. Pokud se zeptáte drowů, Lolth byla vždycky bohyní smrti. Proč jinak by jí následovala?

Selvetarm, bůh masakru a válečníků, byl další. Říká se, že Mlčení Lolth byla válka mezi bohy a Selvetarm byl na straně své pavoučí babičky. Další říkají, že ho bohyně prostě pohltila a absorbovala jeho moc.

Na řadě byli její dvě děti. Eilistraee, bohyně krásy a tance a nesmiřitelná sokyně Lolth. A její bratr, Vhaeraun, bůh drowských mužů, rebelů a zlodějství. Oba Lolth považovala za své největší konkurenty v pantheonu a proto byl takový šok, když střet s královnou nepřežili.

Ghaunadaur, bůh slizu, zbaběle utekl. Nezůstal nikdo, kdo by Lolth odporoval. Povznesla se a brzy budou jména drowských bohů zapomenuta. A tehdy konečně zemřou.

Církev Lolth

Přijetí do církve pavoučí královny je cesta plná intrik a tvrdé práce. Aby se stala elfka členem musí projít mnoho zkoušek a cvičení, aby dokázala že je nejen dostatečně oddaná, ale i moudrá. 

Po skončení všech zkoušek se drowka dostane mezi tu nejvíc ctěnou elitu Podtemna, která v drowské společnosti nemá rivala. Slovo kněžek, členek Yathu, je zákonem a ani matriarchy se neodváží jít proti slovu kněžek. 

Takové zavázání k vyššímu účelu vyžaduje trpělivost, dlouholeté studium intrik drowské společnosti, známosti ale i schopnost velet jak na bojišti tak mimo. Novicky studují rozsáhlé a komplexní elfské právo, které pak samy vynucují. Jejich nejdůležitější účel je však ukliďnovat náladovou bohyni, naklonit si jí obětinami na stovky způsobů a doufat, že tím získají chvilku klid před dalším rozkazem z Propasti.

Yath je rozdělen na několik hodností a i na tu nejnižší je třeba doporučení od plnohodnotné kněžky. 

Hodnosti

Yath’abban (Akolyta)

Akolyté jsou drowové, kteří se rozhodli sloužit chrámu Lolth. Z velké části jde o aspirující kněžky, ale není to pravidlo. 

Akolyté jsou posílány na méně důležité úkoly od výše postavených členek církve, aby otestovali jejich schopnosti a oddanost bohyni. 

Obzvláště talentovaná akolytka může být vybrána Yath’rin jako osobní asistenka. Není v tom však nic dobrého, kněžky pouze myslí na budoucnost a chtějí mít munici po ruce, až se bude na novopečenou kněžku hodit.

Akolyté slouží jako pochůzkáři chrámů, ale také za něj často bojují. Ve volném čase věnují maximum studiu, ať už tomu božskému tak tomu světskému. Čeká je zkouška a jen pokud vše budou znát bezchybně se mohou stát Yath’rin. A pokud ne, Lolth kletbami nešetří. A má velmi ráda krev mladých akolytek.

Yath’rin (Kněžka)

Yath’rin je plnohodnotná kněžka pavoučí královny, plně oddaná ideálům a dogma bohyně. Kněžky pomocí ceremonií a zkoušek připravují a učí nové členy církve pravidla a očekávání, která na ně společnost klade. 

Ačkoliv jsou v podstatě páteř celé společnosti a mají yath’rin téměř neomezený vliv, jejich práce je dost náročná. Politické hrozby od nespokojených matron a nebo duševní hrozby od nespokojené bohyně. Církev samotná je v mnohém úplně stejná, co zbytek společnosti – chvilka nepozornosti, ukázka slabosti a už se k ranní modlitbě nikdy neprobudí. 

Kněžky jsou proto stále ve střehu. Před vlastní slabostí, tak i před heretiky a kacíři ve společnosti. Právě ony často provádí vyšetření a inkviziční hony, které ne vždy najdou kacíře, ale vždy skončí něčí smrtí, to vše pro slávu bohyně.

Faerz’un’arr (Vědma)

Vědma je postavení pro mocné kněžky, které slouží jako pravá ruka rodové velekněžky. Jejich hlavní poslání je oficiálně ujistit se, že vše běží dle rozkazů Lolth. Ve skutečnosti ale slouží jako skrytý nůž, který kontroluje sílu dalších kast v rodu. Nesmí být dovoleno, aby například mágové nebo válečníci získali v běhu rodu větší slovo, než Yath.

Obzvláště vysazené jsou na muže. Pokud nějaký dosáhne až příliš moci, což je často u mágů, právě Faerz’un’arr ho odešle na zkoušku Lolth, z které se málokdy vrátí.

Yath’tallar (Rodová velekněžka)

Hlavní kněžka, která v rodu slouží. Je přímým prostředníkem mezi Lolth a rodem a právě ona přináší nové rozkazy a přání bohyně. Tyto rozkazy velice často přebíjí přání matrony, což je zdrojem mnoha vnitřních konfliktů. 

Ulath’Tallar (Velekněžka)

Ta nejvyšší pozice, kterou kleričky dosahují. Většinou bývá na každý chrám pouze jedna a její slovo má stejnou váhu, jako Lolth. Tyto prastaré a velmi mocné kněžky komunikují přímo s bohyní, dešifrují její zprávy a přináší její slova Yath’tallarům.

Zprotivit se Ulath’Tallar je stejné, jako se zprotivit bohyni, která nad nimi drží ochranou ruku a přízeň. Alespoň dokud se nerozhodne jinak.

Denní aktivity

Kněžky Lolth jsou vládkyně, soudce, porota i kat. Svou božskou mocí vládnou stejně krutě a zlomyslně, jako jejich bohyně. Snaží se jednat tak, jak si Lolth přeje a neváhají použít nelidsky brutálních prostředků, aby k tomu donutili i ostatní.

Konečným cílem téměř každé kněžky je dostat se na výsluní, získat přízeň Lolth a udržet si jí co nejdéle. A ačkoliv pavoučí královna oceňuje zrádnost a krutost, nepohlíží s radostí na kněžku, která vlivem své ješitnosti a osobním problémům přinese porážku nebo hanbu svému rodu, klanu, městu nebo skupině. Její ješitnost má přednost před jejich a i to je jeden z důvodů, proč tak ráda pozoruje jak se Yath snaží rozšifrovat, čím jí dnes mohou naklonit na svou stranu.

Výbava

Civil

Při svých rituálech jsou kněžky často buď nahé, aby před Lolth nemohli nic skrýt, a nebo oděné v černých robách. Podle těch se často dá rozeznat i hodnost a váženost dané kněžky.

Pokud je lemování roby tmavě rudé a nebo fialové, jde o plnohodnotné kněžky. Novicky a akolytky pro změnu nosí buď tmavě fialové, nebo rudou střídanou s černou.

Pro kněžky téměr posvátný kov je platina. Příslušenstvím z platiny, stylizované do pavoučího motivu, dávají najevo své postavení a moc. I ta nejnižší kněžka má však platinovou brož s černým zdobením, který v případě nouze slouží i jako idol Lolth, nad kterým mohou provést osobní obětinu.

Výzbroj

Členky Yathu preferují kroužkové, ale občas i těžké plátové zbroje. Velká část z nich je očarovaná, z mithrilu a nebo z adamantia. Neváhají bránit svou víru jakoukoliv zbraní, co budou mít po ruce, ale zvláštní péči věnují jedům.

I malé zranění může být proti kněžkám a drowům obecně smrtící – jed samotný je často jen uspávají, otrocké jámy už ale přežije jen málokdo.