Velká matka, bohyně obilí, zlatá bohyně, Ta, která vše utváří
| Symbol | Rozkvetlá růže obklopená věncem ze zlatého obilí nebo snop zlaté pšenice na zeleném poli. |
| Sféra | Dům přírody |
| Přesvědčení | Neutrální dobro |
| Portfolio | Zemědělství, rostliny pěstované lidmi, zemědělci, zahradníci, léto |
| Uctívači | Sedláci a nevolníci, druidové, zemědělci, zahradníci |
| Přesvědčení kleriků | Všechny dobré, neutrální |
| Domény | Život, příroda |
| Zbraň | Srp nebo kosa |
| Moc | Vyšší Bůh |
Šántí je bohyně zemědělství: setí a žní, výsadby a sklizně, plození a porážky, stříhání a tkaní. Vzhledem k tomu, že je spíše venkovskou bohyní, tak se k ní mezi zdmi města modlí málokdo, s výjimkou kuchyňského zahradníka. Ale Šántí je také Velká matka, bohyně dětských postýlek, krbu a domova. A jako taková je v době jídla a při porodu dětí vítána do všech domácností a lidé jí vzdávají díky kdykoliv zažijí potěšení sedět u krbu a cítit se bezpečně a milovaně.
Hlavním bodem víry Šántí je péče a růst. Její učení je protkáno rolnickými aforismy a farmářskými alegoriemi. Věčný koloběh pěstování a sklizně je obecnou náplní náboženství. Ničení bez příčiny nebo zarovnávání a nivelizace bez znovuvýstavby je odporem vůči ní samotné.
Chrámy Šántí udržují velké soubory vědomostí o zemědělství a kultivaci. Její kněží pracují ve venkovských oblastech v těsném spojení s obyvateli a jsou ochotni si vyhrnout rukávy a ponořit ruce do hlíny.
Pilíře víry
Víra v Chauntea je vírou výchovy a růstu. V jejím učení se objevují zemědělská rčení a podobenství o zemědělství. Společným znakem Chaunteiny víry je růst a sklizeň, věčný koloběh. Ničení pro sebe sama nebo srovnávání se zemí bez obnovy je pro ni zavrženíhodné.
Chauntejští kněží mají za úkol pečovat, starat se a sázet, kdykoli a kdekoli je to možné; chránit stromy a rostliny a zachraňovat jejich semena, aby to, co bylo zničeno, mohlo být nahrazeno; dbát na plodnost země, ale nechat lidské lůno, aby se staralo samo o sebe; a vyhýbat se ohni.
Každý den by měl začínat šeptaným poděkováním Chauntei za pokračující život a končit modlitbou k zapadajícímu slunci, odkud (jak věří Chauntei) Velká matka vysílá svou sílu. Modlitba k Velké matce musí zaznít vždy, když se něco sází, ale jinak by k ní mělo docházet, když jsou k tomu uctívači pohnuti krásou přírody kolem sebe, ke které jsou vždy vybízeni.
Modlitbu ke Zlaté bohyni je nejlépe konat na čerstvě obdělané půdě, na zemědělské půdě nebo na zahradě, a pokud to nejde, tak alespoň u studny nebo na místě, kde se zalévá. Chauntea nejlépe naslouchá těm, kdo obohacují půdu, takže před modlitbou mnozí kněží zakopávají odpadky nebo sázejí semena.
Jen málo bohoslužebných obřadů připadá na pevně stanovenou dobu. Prožití svatební noci na čerstvě zoraném poli podle kněží přinese plodnost v manželství.
Greengrass (Zelená Tráva) je svátek plodnosti, při němž se podporuje nevázané chování a konzumace jídla a pití.
Mnohem slavnostnější Vysoké modlitby Sklizně oslavují hojnost, kterou Chauntea obdařila komunitu, a konají se v každé osadě v jinou dobu, aby se shodovaly se skutečnou sklizní plodin, nikoli přesně na Vysoké žně.
Kněžství
Každodenní aktivity
Kněží Chauntea mají za úkol učit se – a předávat ostatním, jak kolegům duchovním, tak laikům – vše, co mohou, o zahradnictví, bylinářství, druzích rostlin a jejich chorobách, a povzbuzovat všechny civilizované lidi, aby obohacovali půdu přesazováním, kompostováním a zavlažováním, a ne ji pouze spásali nebo okopávali, aby získali to, co může přinést, a pak to předali dál. Všude, kam přijdou, přesazují stromy, vykořeňují plevel, který dusí a škrtí plodiny, a rostliny znovu zapravují do půdy. Snaží se, aby neuplynul jediný den, kdy by nepomohli nějakému živému tvoru k rozkvětu.
Klerici Chauntea jsou povzbuzováni, aby pracovali proti chorobám rostlin, kamkoli přijdou. Často si najímají nevěřící, aby jim pomohli spálit nemocné rostliny nebo mrtvoly dobytka nakaženého morem, aby zabránili šíření nemoci. Na takové ohně pečlivě dohlížejí. Chauntští klerici neradi manipulují s ohněm, ale nemají zakázáno ho použít – s výjimkou magického, ten je pro ně zapovězený.
Chauntea povzbuzuje své věrné, aby přinášeli oběti v podobě jídla cizincům a potřebným a svobodně se dělili o štědrost země. Říká se také, že peníze darované do některého z jejích chrámů se dárci vrátí desetinásobně. Uctívači by měli zasadit alespoň jedno semínko nebo malou rostlinu-kořenku týdně, pečovat o ni věrně co nejdéle a dbát na to, aby své vlastní odpady vždy zapravili zpět do půdy a nasytili tak pozdější život. Přebytečná semena získaná výsadbou by měli odnést do chrámu bohyně a rozdat je méně šťastným.
Kněžský oděv
Vysoce postavení kněží všech typů ve službách Chauntea dávají přednost bílým nebo slunečně zbarveným obřadním rouchům lemovaným tmavě zelenou lesní barvou a používají hole vyhlazené dlouhým zacházením, ale jinak přirozeného vzhledu. Některé takové hole jsou očarované, aby očistily nebo podpořily růst toho, čeho se dotýkají.
Dobrodružný oděv
Klerici, mniši a šamani Chauntea se většinou oblékají jednoduše a bez přetvářky. Dávají přednost zemitým tónům zelené a hnědé. Druidové dávají přednost jednoduchým hnědým rouchům, jejichž vysokou hodnost označuje pouze opasek se zlatou nití nebo jinou podobnou drahocennou ozdobou. Oproti tomu ctižádostiví klerici nosí hnědý plášť s otevřenými límci a pod ním standardnější oděv, jako je tunika a kalhoty. Mystikové se oblékají do všedních šatů nebo do hábitů pestřejších barev v jasnějších zelených, žlutých, rezavých a hnědých zemitých tónech.