Mistr lsti, Nešikovný, Podvodník, Nezkrotný podvodník, Přátelský rejpal
Symbol | Půlčíkův otisk nohy |
Sféra | Zelená Pole, Venya |
Přesvědčení | Neutrální |
Portfolio | Nenápadnost; zlodějství, dobrodružství, půlčíci a tuláci |
Přesvědčení kleriků | ChN, N, NZ, ND, ZN |
Uctívači | Dobrodruzi, bardi, půlčíci, riskující, tuláci |
Domény | Šalba |
Zbraň | “Útěk” (Dýka) |
Moc | Nižší bůh |
Brandobaris je mylná představa vysokých ras o celé rase půlčíků, která dostala božskou podobu. Neustále se vtírající, zvědavý, krátkozraký rarášek, kterého zajímá stejně tak obsah lidské peněženky jako jeho charakter. Brandobaris si přesto dělá jen málo nepřátel, protože jeho vtip, šarm, dobrý vzhled a schopnost pohotově jednat ho vytáhnou z problémů i v těch několika málo dobrodružstvích, která se mu nepovedou. Za Brandobarisovo pověstné štěstí, které hraje hlavní roli v nesčetných příbězích o šarmantních kouscích, s nimiž si půlčíci vyměňují jako s valutami na zastávkách po celém Faerünu, může údajně milostný románek s Tymorou. Takové příběhy vyprávějí o tom, jak Brandobaris obelstil draky, unikl ze spárů ďábelských hord s vaky plnými pokladů, a dokonce se vplížil do Myrkulovy Citadely kostí, aby zachránil duše deseti tisíc zabitých nevinných a zanechal jim na oplátku vázu s květinami a krabičku eroticky tvarovaných čokoládových bonbonů. Tichošlápci ho podle očekávání zbožňují.
Brandobaris je mistrem dobrodružství a neplechy a oblíbeným půlčíčím dobrodruhem. Příběhy o Šibalových divokých činech se téměř nedají spočítat. Brandobarisovi následovníci jsou, jak se dalo očekávat, většinou zloději. Ti horlivější následovníci obvykle také nejvíce riskují při dobrodružstvích a Mistr lsti na ně pohlíží téměř jako na oblíbené učedníky.
Brandobaris je bludným tulákem půlčího panteonu, na kterého jeho druhové pohlížejí s podrážděnou tolerancí. Pouze Tymora pravidelně doprovází Podvodníka na jeho výpravách a o paní Štěstěně a Mistru Kradmosti se říká ( mezi půlčíky), že jsou romanticky spojeni. Naopak Brandobaris je běžně proklínána Beshabou, ale zdá se, že přinejmenším u Podvodníka nakonec vždy zvítězí Tymořina přízeň nad pannou neštěstí.
Brandobaris je nezkrotný rošťák, který dobře vychází s většinou mocností, které si mohou dovolit zasmát se jeho výstřelkům. Helm a Torm jsou pozoruhodnými výjimkami a dokonce i Arvoreen občas zjistí, že jeho trpělivost zkouší Podvodník. Brandobaris je dobrým přítelem Baervana Wildwanderera, Erevana Ilesereho, Garla Glittergolda a Vergadaina a všichni ho někdy doprovázeli na některé z jeho četných neplech. Brandobaris a Maska spolu zdravě soupeří, ačkoli půlčíkovi bohu zlodějů se nelíbí Stínovrahův sklon ke krutosti. Mistr Skrývání nebude mít s Abbathorem nic společného, protože Velký mistr chamtivosti je ve hře doslova jen kvůli zlatu.
Brandobaris má vždy připravený vtip nebo žert, přesto je to tak příjemný a přátelský rejpal, že si málokdy udělá nepřítele. Je vždy dobře oblečený a připravený s chytrou odpovědí na jakýkoli pokus o konverzaci. Má prostopášný smysl pro humor a malý smysl pro slušnost. Brandobaris se často vydává na dobrodružné výpravy, aby našel nějaký předmět, o němž se domnívá, že mu zpříjemní život, i když ne vždy se to podaří podle jeho představ. Morální ponaučení z mnoha jeho cest a průšvihů zní, že je lepší nevrhat se nepřipravený do nebezpečí, natož do bláznivých odvážných akcí. Přesto Brandobaris působí jako přitažlivý rošťák. Má v sobě hodně z podvodníka; je to především chytrý zloděj, který svým protivníkům namluví, že je neškodný, pak je okrade naslepo a unikne jejich hněvu. Bez ohledu na to, v jak hrozné situaci se ocitne (a že už se jich pár pěkně hrozných našlo), Brandobaris dokáže opět najít cestu ven – a také na této epizodě vydělat.
Zlotřilý Mistr skrývání vždycky hledá nějaké důstojné riziko a výzvu, které by mohl čelit, a možná si dokonce vyhledá jednoho nebo dva velmi zkušené půlčíky zloděje, aby se k němu při jeho toulkách po materiální sféře přidali v nějakém tom rozmaru. Na takové výpravy se mohou přidat i jiní zloději, ale pokud Brandobarise neuctívají, mohou po skončení dobrodružství zjistit, že některé z jejich cenností chybí. Brandobaris prozradí svou identitu až po skončení dobrodružství, a to pouze svým stoupencům. Brandobarisova dobrodružství mohou být mimořádně náročná a nebezpečná, ale slibují velkou odměnu pro rychlé, chytré a tiché!
Církev neštěstí, jak se Brandobarisovo “organizované” náboženství nazývá, se hemží dobrodruhy, kteří se z nebezpečných akcí obvykle vracejí v lepším stavu, než když do nich vstupovali. Ačkoli většina půlčíků (zejména dětí) miluje příběhy o jejich hrdinských činech, většina dává přednost tomu, aby se takové události odehrávaly co nejdále od jejich společenství. Mnohá společenství pořízků od jeho uctívání odrazují a samotářští duchové považují Brandobarise a jeho kult za zvrácenost civilizovaného světa. Ruce neštěstí, jak se Brandobarisovým klerikům říká, se věnují obtížným a nebezpečným činnostem, jako jsou dobrodružné výpravy, přičemž si vždy mnohem více cení příběhu daného úspěchu než fyzického pokladu, který s sebou takový úspěch může přinést. Ačkoli se Ruce často zapojují do důvěrných plánů nebo krádeží, dělají to pro vzrušení, přičemž peněžní odměna je jen ozdobou potěšení, které přináší zvládnutí svého (byť občas nezákonného) řemesla. Církev nešťastníků nemá žádné chrámy – v podstatě kdykoli se vypráví příběh o Brandobarisově odvaze, konají se bohoslužby.
Ruce neštěstí si vybírají jednu denní nebo noční dobu, kdy se důsledně modlí za kouzla (ti, kteří dávají přednost veřejným projevům odvahy, se obvykle modlí ve dne, záludnější a rafinovanější Ruce volí modlitbu za svitu měsíce). Ruky nemají mnoho formálních obřadů, ale v noci na novoluní by měli následovníci ukrýt jeden nebo více ukradených předmětů z předešlého měsíce na nejlepším úkrytu, který najdou, což je rituál známý jako Brandobarisův desátek.
Pilíře víry
Dobrodružství a riziko jsou kořením života a lstivost a důvtip jsou nástroji tohoto řemesla. Vyhledávejte vzrušení a nebezpečí všude, kam vás nohy zavedou, protože riskování vede k největším životním odměnám. Toužte po vzrušení, ne po pokladu, protože chamtivost zastírá skutečnou cenu zážitku. Nakonec i ten nejdivočejší příběh je tou největší odměnou. Naučte se vyprávět dobrou historku a někdy vás váš jazyk dostane z problémů.
Rituály
Jak se dalo očekávat, Brandobarisovi stoupenci se při uctívání Mistra kradmosti příliš neúčastní formálních obřadů. Za nocí nového měsíce, bez ohledu na to, kde se nacházejí, se od Brandobarisových stoupenců očekává, že v rámci rituálu známého jako Podvodníkův desátek ukryjí jeden nebo více ukradených předmětů z minulého měsíce na nejlepším úkrytu, který najdou. Pokud je Brandobaris s obětí spokojen (což nesouvisí ani tak s hodnotou oběti, jako spíše s mírou rizika, které bylo nutné k jejímu získání vynaložit), do rána z úkrytu zmizí a každý uctívač je požehnán podvodníkovou přízní na následující měsíc.
Kněžství
Každodenní aktivity
Členové Brandobarisova kléru jsou aktivní dobrodruzi, kteří vyhledávají vzrušující a nebezpečné životy tím, že aktivně riskují a využívají dovednosti, které je naučil Mistr lsti a jeho nejzkušenější učni. Většina Rukouna neštěstí je zasažena toulavostí a snaží se poznat co nejvíce ze světa. Brandobarisovi kněží se sice často podílejí na odvážných krádežích, hladkých podvodech a jiném zlodějském chování, ale jsou to hledači vzrušení, nikoliv bandité. Jejich hnacím motorem je získávání pokladů, nikoliv jejich držení, a mnozí z nich prospívají svým komunitám hojným utrácením nově nabytého bohatství v podnicích vlastněných půlčíky. Ti, kteří kvůli věku nebo slabosti nemohou podnikat dobrodružné výpravy, slouží víře provozováním bezpečných úkrytů a šířením slavných příběhů mezi usedlou většinou půlčího obyvatelstva..
Kněžský oděv
Vzhledem k neformální povaze Brandobarisovy církve slouží běžná dobrodružná výstroj jako obřadní oděv kněží Mistra utajení. Většina kněží má koženou zbroj, plášť v tlumeném odstínu, a když se cítí obzvlášť hravě, tak i nějakou čepici s peřím. Svatým symbolem víry je malý uloupený předmět velké hodnoty, který kněz osobně požehnal, obvykle zlatá či platinová mince nebo nějaký šperk.
Dobrodružný oděv
Brandobarisští kněží dávají přednost kožené zbroji, nebo ve velmi vzácných případech, kdy ji mohou získat, tlumené elfí kroužkové zbroji. Používají zbraně a nástroje svého řemesla, přičemž v situacích, kdy se boji nelze vyhnout, dávají přednost palicím, dýkám, nožům, prakům a krátkým mečům.
Leave A Comment