Vznešený, Pán čarozpytu, První magistr
Symbol | Lidská levá ruka směřující vzhůru, obkreslená modrým ohněm |
Sféra | Dweomerheart |
Přesvědčení | Zákonný neutrál |
Portfolio | Čarodějové, mágové, zaklínači obecně, mniši (Zářící ruka) |
Uctívači | Filozofové, mudrci, čarodějové, kouzelníci |
Přesvědčení kleriků | Všechna zákonná |
Domény | Mystika, Znalosti |
Zbraň | Stará hůl |
Moc | Nižší bůh |
Jen málokdo vzdává Azuthovi hold kromě kouzelníků. Pro ně je Vznešený dokonalým ztělesněním všeho, co je jim drahé.
Mystra slouží jako bohyně magie; Oghma je bohem znalostí; a Deneir je bohem písma a jazyka. Azuth si bere aspekty z těchto hlavních oblastí a používá je ve specifických kouzelnických praktikách. Mystra je například božstvo, které reprezentuje duši, umění a zázraky magie, zatímco Azuth je bohem dlouhého kouzelnického studia, přísných pravidel pohybů a slov a sevřených prstů umazaných od inkoustu. Kouzelníci vzývají Azutha při psaní svitků, vpisování magických kruhů, když se pokouší zapamatovat kouzla, a dokonce i při kouzlení. Toto vzývání je často formou tichého vytvoření Azuthova svatého znamení, vztyčení ukazováčku levé ruky směrem k nebi. Pro mnoho kouzelníků se toto gesto stalo v jejich životě tak běžným, že se z něj stal podvědomý zvyk.
Chrámy zasvěcené Azuthovi jsou vzácné a kněží tohoto boha ještě vzácnější. Dokonce i v magií naplněné Halrui je jen hrstka svatých míst zasvěcených Azuthovi. Občas stojí v rohu chrámu Mystry nebo jiného božstva jeho socha či oltář. Mnohem častěji mají kouzelníci doma soukromou svatyni. Na takovýchto místech je Azuth zastoupen jako vousatá postava v kápi se vztyčenou levou rukou a ukazováčkem směřujícím vzhůru. Někdy je reprezentován pouze rukou. V každém případě slouží prst často jako svícen nebo cíl kouzla světlo.
Pilíře víry
Stoupenci Azutha se domnívají, že nejlepším způsobem, jak přistupovat k magii, je rozum a že ji lze studiem a meditací zkoumat a redukovat na jednotlivé složky. Klid a opatrnost jsou hesly členů azutánského duchovenstva, kteří se snaží vyvarovat chyb, jež ani magie nedokáže napravit. Učí se používat Umění (magii) moudře a mít vždy na paměti, kdy je nejlepší magii nepoužívat.
Nováčci ve víře mají za úkol: “Učit ovládat magii a rozdávat svitky, předměty a knihy kouzel po celém Faerunu, aby se používání a znalost magie šířily. Povzbuzovat každého, aby si vyzkoušel ovládat magii. Vštěpuj do paměti, že s magickou mocí přichází i velká zodpovědnost, a sám tuto lekci prožívej. Snaž se získat kopii každého nového kouzla, varianty kouzla nebo magického nápadu, se kterým se setkáš, bez ohledu na jeho hodnotu nebo důležitost – a pořiď kopii této kopie do chrámové knihovny. Škol ostatní v tom, co víš o magii, a neschraňuj své znalosti pro sebe, a podporuj kreativitu v magii všemi způsoby a za všech okolností.”
Rituály
Azuthova církev pořádá svaté slavnosti u příležitosti povýšení nového magistra a každého mága do řad Obdařených. Za každého soumraku se Azuthovi věřící tiše modlí k Nejvyššímu, aby je vedl při všech jejich činech toho dne i příštího dne. Azutánští kněží se jinak vyhýbají mnoha obřadům, ale v chrámech a opatstvích Pána kouzel jsou všechna tři hlavní denní jídla doprovázena čtením ze spisů velkých mágů o etice používání magie, úvahami o tom, k čemu může být magie v budoucnu využita, a různými filozofiemi magie.
Když je bytost přijata za Azutova kněze, musí se podrobit Proměně, rituálu, při němž novic stráví týden v zajetí nedobrovolné, probíhající změny podoby, kterou na něj vrhá Mistr. Při tomto obřadu se novic musí dívat na život očima ohromující škály tvarů, které mu magie postupně vnucuje. Rituál se obvykle odehrává v ohrazené, odlehlé chrámové zahradě, která je dočasně nepřístupná všem ostatním, ale která obvykle slouží jako místo k rozjímání. Kouzlo používané při tomto rituálu je církevním tajemstvím a někteří mistři ho používají na nepřátele při obraně napadených chrámů a opatství.
Azutánští duchovní i laici také občas slaví Divoké noci, při nichž tančí uprostřed rozpoutané divoké magie, jen aby pocítili její sílu a účinky. (Ostatní čarodějové a kněží jsou připraveni zachránit každého, kdo se dostane do nebezpečí.)
Kněžství
Každodenní aktivity
Azutánští duchovní velmi často slouží jako poslové mezi mágy. Snaží se zůstat bezúhonní a být všemi považováni za důvěryhodnou neutrální stranu. Každoročně pořádají veletrhy mágů, na nichž se snaží urovnávat spory, omezovat příliš destruktivní či podvodnou magii a sponzorovat soutěže v kouzlení. V těchto soutěžích také rozdávají svitky s vítěznými kouzly z předchozích let a drobné užitečné magické předměty jako ceny.
Většina čarodějů považuje kněžstvo za užitečné, ale členové Azuthovy církve se mohou přetrhnout, aby posloužili svému hlavnímu cíli, což se mnohým čarodějům příliš nezamlouvá: Snaží se zajistit, aby žádné kouzlo nebo kouzelný předmět nebyl ve Faerunu vlastní pouze jednomu mágovi, aby smrtí jediného čaroděje nezmizelo ze světa navždy nějaké kouzlo nebo znalost, jak předmět sestrojit. Členové azutanského kléru toho dosahují magickým špehováním (a dokonce i dočasnými krádežemi), kopírováním každého kouzelnického písma, které najdou, včetně příkazových slov a tajemných frází (nejen kompletních zaklínadel), podporou směnného obchodu s kouzly, a pořádáním sbírek kouzel, při nichž jsou kouzelníci bohatě placeni za to, že přispějí kouzlem do nejnovějšího listu právě vycházející azutanské cyklostylované knihy kouzel (písemná sbírka kouzel od různých mágů, která je hromadně kopírována, vázána a kněžstvo ji za menší poplatek, který pokryje výrobní náklady, distribuuje).
Přidružené řády Členové azuthanského kléru, kteří se významně zasloužili o znovuzískání magických znalostí považovaných za ztracené, jsou často církevními představenými voleni do Řádu zapomenuté stránky a je jim dovoleno nosit na límcích svých obřadních rouch zvláštní stříbrnou výzdobu. Příslušníkům víry, kteří se zasloužili o pomoc církvi při odstraňování magické nerovnováhy nebo obludnosti, je udělen titul “Štít Nejvyššího”, je jim přidělen menší ochranný magický předmět a je jim sdělena tajná fráze nebo slovo, které jim umožňuje získat pomoc z jakéhokoli Azutova chrámu nebo svatyně v podobě léčení, přístřeší a v případě potřeby i drobných půjček.
Kněžský oděv
Kněžské roucho Azutha je leskle šedé a obvykle z hedvábí, i když na Severu se vrství s těžšími a rozumnějšími materiály. Na hrudi se nosí azutský symbol a barva aury na symbolu označuje hodnost jedince v církvi. Většina akolytů, mnichů, mágských učňů a dobrodruhů má kolem symbolu Azutha žlutou auru. Dobrodruzi vyšších úrovní a členové duchovenstva na svobodě bez oficiálního postavení nosí symboly s červenou aurou. Ti, kteří mají v církvi první jmenování, mají bílou auru. Pokud se nepoužívá k označení hodnosti, má symbol Azutha modrou auru. Na severu se obvykle zobrazuje pouze ukazováček symbolu Azutha v plamenech. Od Chessenty směrem na jih – zejména v Halruaa – je plamenem obklopena celá ruka.
Dobrodružný oděv
V terénu nosí azutští duchovní rozumný oděv, převážně v odstínech šedé. Nad srdcem nosí symbol své víry, buď našitý na tunice či rouchu, nebo vykládaný do kovové zbroje.
Leave A Comment