Paní jedu, Vládkyně nemocí, Morová babice
| Symbol | Tři zlaté jantarové slzy na fialovém rovnostranném trojúhelníku se špičkou nahoru |
| Sféra | Skály Zkázy a Zoufalství: Palác otrávených slz |
| Přesvědčení | Chaotické zlo |
| Portfolio | Nemoc, jed |
| Uctívači | Vrazi, druidové, léčitelé, tuláci, ti, kdo trpí nemocemi a chorobami |
| Přesvědčení kleriků | ChZ, ChN, NZ |
| Domény | Smrt |
| Zbraň | Strupovitá ruka |
| Moc | Nižší bůh |
Jedním z nejvíc zaříkávaných božstev ve Faerûnu je Talona, bohyně nemocí a jedů, které se dává vina za vše možné, od běžných nemocí přes neúrodu, zasolené studny až po mor. V církevní ikonografii je děs nahánějící bohyně Talona líčena jako sešlá stařena s pohárem nebo džbánem, v nichž uchovává všechny druhy nemocí a jedů, a mnozí se k ní modlí a prosí ji, aby je uchránila před chorobami a jedy. Rozličné rituály k jejímu uchlácholení zahrnují použití tří kapek krve nebo slz – kapáním do studny, která je znečištěná, pár kapek do kapesníku toho, kdo je sužován kašlem, kápnutí do ohně spalujícího zvadlou úrodu, stékáním do úst osoby nakažené morem a tak dále. Je běžnou praxí označovat nádobky s jedem jejím svatým symbolem, třemi kapkami do trojúhelníku, a během epidemií lidé malují stejný symbol na domy nakažených.
Ačkoliv je častým příjemcem modliteb, tak Talona samotná nemá téměř žádné chrámy a má jen několik málo kultů. Její kulty nebo svatyně mohou vzniknout v oblastech, kudy prošel mor, když se ten, kdo přežil, rozhodne ji uctívat, nebo se dokonce stát jejím knězem.
Pilíře víry
Étos Talony zdůrazňuje, že život a smrt jsou v rovnováze, ale že smrt je mocnější a měla by jí být vzdána náležitá pocta a úcta. Život a smrt jsou v rovnováze jen proto, že rození a plození je tak hojné. Smrt je skutečná síla a lekce, která čeká na všechny. Jestli je na Taloniných stoupencích, aby tuto myšlenku zdůraznili špičkou dýky, budiž jim to přáno.
Talonini věrní se učí, že pokud budou respektovat smrt a mnoho způsobů, jakými s ní mohou síly zacházet, umožní jim toto poznání žít déle. Pokud si lidé myslí, že jsou neporazitelní díky bohatství, rychlé ruce s mečem nebo silným kouzlům, Talonin dech je naučí respektu a pokoře.
Rituály
Církev Talony dodržuje třikrát denně modlitby k bohyni (ráno, v podvečer a večer, i když načasování těchto rituálů nemusí být přesné) a každých 12 dní daernuth (svátky). Slavnosti jsou události otevřené i osobám, které nejsou věřícími, a tito návštěvníci jsou vyzýváni, aby se modlili a přinášeli Taloně oběti, které by je nebo jejich blízké uchránily před smrtí, nemocemi, chřadnutím a podobně. Na takových celodenních oslavách se kněží Talony vždy snaží před všemi ukázat malomocné a jiné oběti znetvořujících nemocí, které jsou vyléčeny kněžskou magií, a také prokázat svou imunitu vůči nákaze nemocí tím, že se dotýkají nemocí přenášejících nebo špinavých předmětů na stále ještě krvavých rituálních ranách Talony (způsobených jako při soukromém obřadu cikatrizace). Dlouhá symfonie valících se bubnů, hlubokomyslných zpěvů a hudby hlásá po celý den moc a uctívání Talony a drobní kněží po celý den pilně prodávají jedy (samozřejmě k likvidaci havěti), protijedy a léky, přičemž jim asistují starší duchovní, kteří za tučný honorář diagnostikují stavy (obvykle s velkou přesností) a předepisují léčbu.
Kněžství
Každodenní aktivity
Kromě prodeje jedů, protijedů a léků Talontari cestují po Faerunu co nejtišeji, neustále pátrají po nových nemocech a útrapách a šíří fámy, aby zvýšili pověst Talony. Zdá se, že Talontary v jejich každodenním chování motivuje snaha o respekt: respekt, který Taloně náleží kvůli jejím potenciálně ničivým schopnostem a který jim náleží jako jejím zástupcům ve Faerunu. Během své kariéry pracují Talonini kněží s magií a očkováním, aby si vybudovali osobní imunitu vůči různým jedům a nemocem. Takto chráněni léčí nemocné, nechávají se zaměstnávat jako ochutnávači jídla pro paranoidní vládce, bohaté obchodníky a šlechtice a pohřbívají ty, kteří na nemoci zemřeli. Kdykoli některá říše nebo městský stát z jakéhokoli důvodu vyhání nebo trestá některého Talontara, Talonovi kněží se snaží vyvolat na daném místě mor, aby si vymohli ” tallonskou cenu” za takové urážky. Kolují zvěsti, že někteří bezohlední Talontar si občas vybírají bohaté lidi jako terče nákazy, aby se po smrti těchto bohatých majitelů mohla církev zmocnit jejich majetku a nemovitostí – přičemž hrozba nákazy drží oprávněné dědice a uchazeče v šachu.
Kněžský oděv
Všichni kněží Talony nosí šedozelené roucho s roztrhanými rukávy. Ty se perou, ale nikdy neopravují a časem se z nich stanou vybledlé hadry. Většina kněží z pýchy pokračuje v nošení starých, obnošených rouch, dokud nejsou téměř nazí. Staří a vysoce postavení kněží mívají po celém těle rituální jizvy a tetování a někteří dokonce mnoho piercingů na těle, takže jejich torza jsou poseta malými kroužky spojenými jemnými řetízky. Kněžky i laikové často nosí náušnice a náramky na loktech z černého kovu ve tvaru drápů.
Dobrodružný oděv
Pokud se Talontar vydává za možným nebezpečným dobrodružstvím nebo se chystá do boje, dává přednost černofialové zbroji zdobené ostruhami, rohy a hroty. V nouzi nosí jakoukoli zbroj a dávají přednost co nejlepšímu brnění.
Obřadní jedovaté dýky víry nosí pouze speciální talontští kněží. Nemají zábrany je použít v boji. Nevěřící, který je přistižen s takovým předmětem, přitahuje nežádoucí pozornost Talony na své zdraví i hněv její církve.