Paní Ohnivláska, Paní lásky, Princezna vášní

Suna Ohnivláska je božstvem vášní a rozkoší smyslů. Je bohyní krásy ve všech jejích formách – nejen příjemného vzhledu, ale i okouzlujících zvuků, bohatých chutí a vůní a úžasného potěšení těla, od mileneckého laskání po dotyk hedvábí na kůži. Její ctitelé vyhledávají tato potěšení života ne z pouhé dekadence, ale proto, že zážitek z potěšení je dotek samotné Suny.

Stoupenci Suny mají pověst požitkářů a také jimi do určité míry jsou. Víc než to, její kněží podporují krásu ve světě. Tvoří umělecká díla, působí jako mecenáši talentovaných umělců a investují do obchodníků, kteří přináší luxus do odlehlých míst, která nikdy nepoznala satén ani chuť skvělého vína. Její kněží berou krásu za jednu ze svých největších výzev a všichni jsou vycvičeni v chování, módě a kosmetice. Kněží Suny jsou skutečně nadaní ve vytváření krásného vzhledu a mnozí jsou pyšní na svou schopnost prezentovat se jako neskutečně atraktivní vzor pro obě pohlaví.

Sunysté ale říkají, že krása jde mnohem hlouběji než jen na kůži; vychází z nitra bytosti a ukazuje světu její pravou tvář, ať již krásnou nebo odpornou. Stoupenci Suny věří v romantiku, v to, že pravá láska překoná všechna úskalí a že následováním hlasu srdce dosáhnou skutečný cíl. V kompetenci Suny jsou osudoví partneři, nedosažitelné lásky a ošklivá káčátka, která se stanou labutěmi.

Chrámy zasvěcené Suně jsou v lidských zemích běžné a často slouží jako veřejné lázně a místa odpočinku. Chrámy jsou obvykle vybavené zrcadlovým, dobře osvětleným salonem, kde se mohou lidé oblékat, pozorovat ostatní nebo se jim předvádět. Tam kde chrámy nejsou, nebo ve velkých městech, kde je nejbližší chrám pro pěší procházku příliš daleko, stojí často na rozích ulic malé svatyně Suny. Tato místa jsou tvořena zrcadlem zavěšeným pod malým zastřešením, kde je možné při kontrole vzhledu pronést malou modlitbu. Také zde mohou být police nebo skřínky s různými parfémy a kosmetikou, takže i ti bez prostředků na nákup takovýchto předmětů je mohou použít a cítit se krásní.

Pilíře víry

Sunité říkají, že krása je víc než pouhá slupka; vychází z nitra člověka a ukazuje světu jeho hezkou (nebo špatnou) tvář. Stoupenci Sune věří v romantiku, v to, že pravá láska zvítězí nad vším, a v to, že člověk následuje své srdce až k pravému cíli. Osudové shody, nemožné lásky a ošklivá káčátka, která se stávají labutěmi, jsou součástí učení Sune.

Novicové Sune dostávají následující úkol: “Nemilujte nikoho víc než sebe, kromě Sune, a ztraťte se v lásce k Paní Ohnivých vlasů. Každý den vykonej nějaký láskyplný čin a každý den se snaž probudit lásku v někom novém. Alespoň jednou za den odpovězte na lásku.

“Podporuj krásu všude, kde ji najdeš. Pořizujte si krásné předměty všeho druhu a podporujte, sponzorujte a chraňte umělce, kteří takové věci vytvářejí, kdykoli a kdekoli je najdete.

“Udržujte své vlastní tělo co nejpůvabnější a vystavujte je tak atraktivně, jak to situace vyžaduje. Účes a oděv ať co nejlépe odpovídají vašemu osobnímu vzhledu, snažte se vzrušovat a těšit ostatní, kteří se na vás dívají. Kromě toho se neskrývej, ale vždy se snaž představovat se svému okolí v líbivém oděvu a v různých činnostech tak, abys je dojímal láskou a touhou.

“Milujte ty, kdo reagují na vaši krásu a na všechnu krásu, a nechte vřelé přátelství a obdiv vykvést tam, kde láska nemůže nebo se neodváží.”

Rituály

Zelený svátek slaví Sunité s velkým množstvím venkovních skotačení a svatojánskou noc s nočními koketními honičkami po lesích a parcích, ale místní kněžstva si mohou časy ostatních oslav stanovit podle svého, pokud se každý měsíc koná alespoň jedna Velká Slavnost a v každém týdnu alespoň jeden Svátek lásky.

Velká Slavnost je večírek od soumraku do úsvitu, na který jsou zváni cizinci, převládá tanec a minstrelové a vyznavači víry se snaží přilákat konvertity zábavou a vystavením několika krásných uměleckých předmětů nebo magických pokladů chrámu či svatyně. Svátek lásky je intimnější, klidnější záležitost, otevřená pouze pro věřící, kteří leží na pohovkách a oddávají se jemnému popíjení likérů a mlsání jemně ochucených kousků a sladkého pečiva, zatímco osamělí tanečníci vystupují. Tyto tance jsou prokládány čtením romantických veršů a prózy a milostných písní, které zpívají zkušení minstrelové. Takové rituály se vždy rozpadají na soukromá setkání, ačkoli bardi jsou vždy po ruce, aby vyprávěli příběhy o dvorské lásce nebo tajemstvích Faerunu pro ty, kteří se necítí na uzavřenější společnost.

Sunité také pronášejí osobní modlitby k Sune, vždy oblečeni do krásných rituálních oděvů, stojí v bazénu nebo ve vaně a dívají se do zrcadla osvětleného pouze přirozeným světlem nebo svícemi. Ti, kdo hledají vedení v životě, vstup do víry nebo odčinění, si dopřávají noční vigilie se svíčkami. Sune jim posílá vedení prostřednictvím vizí viditelných v zrcadle – často tak, že nějakým způsobem změní odraz uctívajícího.

Kněžství

Každodenní aktivity

Sunité jsou estéti a hédonisté, kteří aktivně vyhledávají potěšení a krásu ve všech věcech. Snaha o estetický požitek je jejich životem. Sunitští duchovní kupují krásné umělecké předměty, sochy a ruční práce, kdykoli je najdou, v případě potřeby sponzorují dobré umělce a přeplácejí takové předměty, aby zvýšili ceny, vytvořili větší poptávku a zvýšili tak nabídku krásných věcí. To je třeba dělat tak často, jak to dovolí finanční prostředky a rafinovanost, a v případě potřeby i v přestrojení.

Kdykoli musí sunitští duchovní vykonávat špinavé úkoly, doporučuje se používat převlek k ochraně těla i k utajení identity. Zbožný kněz vždy najímá nebo podporuje dobrodruhy a další osoby, aby ničili bytosti, které demolují krásné výtvory.

Všichni klerici Sune se také snaží vytvářet krásu osobním způsobem, nejlépe jako tvůrci statického výtvarného umění (v módě jsou ozdoby z foukaného skla, obrazy nebo gobelíny), ale i jako tanečníci, pokud se nedaří nic jiného. Když někdo z nich získá odborné znalosti v tvorbě věcí krásy, je povinen předávat toto učení dál tím, že zaškolí ostatní a neodmítne nikoho, kdo projeví skutečný příslib. Veškeré peníze vydělané takovým školením by měly být věnovány církvi, aby všude podporovala růst krásy a lásky.

Ačkoli sunitští duchovní mohou odmítat nechtěné návrhy, měli by se snažit budovat přátelství a romantické city mezi sebou a ostatními a vůbec všude, kam přijdou, aby láska všude v říši vzkvétala. Jelikož osamělí lidé něco takového potřebují nejvíce (a nejčastěji se k nim přidává láska k Paní Ohnivého vlasu), měli by je pilní duchovní vyhledávat pro navázání přátelství. Každému, bez ohledu na to, jak moc je domácí nebo jak moc se jeho víra liší od cesty Paní, by se mělo pomáhat dary v podobě oblečení, úpravy vlasů, kosmetiky a lekcí slušného chování, tance a způsobů, aby byl co nejkrásnější.

Kněžský oděv

Sunité se za své tělo nestydí. Standardním obřadním oděvem sunitských kněží je mnišské roucho pro muže a hábit pro ženy, obojí střižené tak, aby vynikla postava nositele, a obarvené sytě karmínovou barvou. Vlasy se obvykle nosí dlouhé a během obřadů se nechávají volně spadnout. Jindy nosí kněžky atraktivní paruky s véčkovými korunkami a kněží si vlasy svazují karmínovými šátky. Rudé vlasy jsou sice považovány za bohyní dotýkané, ale vítány jsou všechny odstíny vlasů a pleti, pokud jsou nezmačkané a půvabné.

Kromě její tváře jsou dalšími, méně obvyklými symboly Sune mrkající oko (často k vidění jako animovaná iluze na dveřích sunitských chrámů) nebo pár zlatě rozdělených ženských rtů, mezi nimiž je právě vidět špička živého rubínově červeného jazyka, který se šibalsky dotýká horního rtu.

Dobrodružný oděv

Na odlehčených společenských akcích nosí duchovní často rty bohyně namalované na rameni nebo na půlce těla. Při takových příležitostech si oblékají oděv odstřižený tak, aby byl vidět odznak bohyně. Při boji nebo dobrodružství dávají klerici Sune přednost takové ochraně (magické i jiné), jakou si mohou dovolit. Ne že by byli zbabělí, ale zoufale se chtějí vyhnout jizvám nebo dokonce potřebě magického léčení. Sunitští klerici často nosí nadměrně velké, zdobené, silně vycpané celotělové zbroje (jako jsou plátové nebo plátové zbroje, nebo dokonce šupinové či řetízkové zbroje s plnými plášti, přilbami a štíty), které mají poskytnout tělu maximální ochranu před viditelným pošramocením. Často je taková zbroj rýhovaná, leštěná do zrcadlového lesku nebo jinak zdobená, aby co nejvíce lahodila oku.